Boje rozdělily Irák na tři území, proti vládním vojskům stojí islamisté i Kurdové
Iráčtí vojáci ustupují už nejen před islamistickými bojovníky, ale také před milicemi autonomního Kurdistánu. Jeho ozbrojenci zcela ovládli město Kirkúk na severu země. Země se tak fakticky rozpadá. Premiér Núrí Málikí vyzval parlament k vyhlášení výjimečného stavu, poslanci to však zatím neudělali, protože se nesešli v dostatečném počtu.
„Jsme svědky finální fáze rozpadu Iráku, a to na tři oblasti – samostatný Kurdistán, který funguje jako autonomní už nějakou dobu, na sunnitské oblasti, které budou ovládány radikálním sdružením, které si říká Islámský stát v Iráku a Sýrii, a na zbytek Iráku, což budou šíitské oblasti jižně od Bagdádu,“ popsal blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
„Je tady vidět, že hranice, které narýsovaly koloniální mocnosti před zhruba sto lety, dneska začínají být překreslovány přímo v terénu,“ dodal Macháček.
Irácká armáda na kontrolu celého území zjevně nestačí, i kvůli ne zrovna silné morálce – řada sunnitských vojáků z ní dezertovala. I tak se zbývajícím jednotkám daří vzdorovat ozbrojencům z Islámského státu v Iráku a Sýrii, asi sto kilometrů od Bagdádu zastavily jejich postup.
Islamisté zveřejnili audionahrávku, v níž vyzývají k pochodu na svatá šíitská města. Urážejí v ní také iráckého premiéra Núrí Málikího a vyhrožují mu „těžkým a dlouhým zúčtováním“.
Irácká armáda zastavila postup džihádistů u města Sámarrá, ti táhnou na Bagdád
Číst článek
Podle Macháčka má na současné situaci Málikí svůj podíl.
„Jednak nenabídl menšinovým sunnitům nic, aby považovali bagdádskou vládu také za svou vládu a například ve vojenské sféře Málikí upevňoval své rozhodovací pravomoci na úkor přirozené velitelské hierarchie v armádě. Kvůli tomu vlastně byly ozbrojené síly naprosto paralyzované a kvůli tomu se také stalo to, co se stalo, že tedy dobře vyzbrojení vojáci irácké armády utíkali a utekli před pouhými stovkami motivovaných islamistických ozbrojenců,“ poznamenal Macháček.
Bojovníků Islámského státu v Iráku a Sýrii je asi pět tisíc, přesto dokázali obsadit třeba druhé největší irácké město Mosúl.
Podle zahraničně politického komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka je jejich „předností“ kromě motivovanosti především zájem dobrovolníků a také přísun peněz od podporovatelů z ciziny. Slezák také upozornil na to, že název skupiny se někdy překládá také jako Islámský stát v Iráku a Levantě.
„Což je z hlediska cílů té organizace přesnější, protože Levanta, to je i Libanon a Izrael, a není pochyb, že by tato organizace chtěla mít ten islámský stát na celém tomto území,“ podotkl Slezák.
Pokud by současné mocenské rozdělení v Iráku zůstalo a vznikly by tři nové státy, pro západní svět by to znamenalo další „Afghánistán“, a to přímo na hranicích NATO. A v blízké budoucnosti, pokud by Turecko vstoupilo do EU, i na hranicích Evropské unie.
