Každý rok propadnou tisíce školáků, někteří to nesou těžce
Pokud má školák na vysvědčení nejvýš dvě nedostatečné, má ještě šanci dělat v srpnu reparát a vyhnout se opakování ročníku. Řada dětí však u reparátu neuspěje nebo má vysvědčení horší. Každý rok tak v Česku opakuje ročník několik tisíc dětí, v končícím školním roce jich bylo přes šest tisíc.
Třeba v jedné českobudějovické základní škole je už teď jasné, že propadli čtyři školáci. Mají na vysvědčení víc než dvě pětky, a tak k reparátu nemohou.
Většinou jim nejde čeština, matematika a cizí jazyk, jedna žákyně z 8. třídy však dostala nedostatečnou i z dalších předmětů – celkem ze sedmi.
„Bývá dost zajímavá věc, že na druhém stupni propadají žáci, kteří třeba na prvním stupni velmi dobře prospívali, ale dostali se do party nebo nějaké skupiny a naprosto ztratili motivaci,“ poznamenal ředitel českobudějovické školy Pravoslav Němeček, který je zároveň viceprezidentem Asociace základních škol.
Počty propadlíků se od roku 2005 většinou snižují, ale nijak výrazně. „Rozdíl mezi jednotlivými roky je minimální,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.
Zda bude letošní počet propadlíků výjimečný, to bude jasné až po podzimních reparátech, Němeček však změnu nečeká.
„Ty výkyvy jsou spíš způsobeny počtem vycházejících žáků, protože jsou silnější ročníky. Teď byl trend takový, že počet žáků klesal, takže tam vidíme, že se to odráží,“ poznamenal. „Já si myslím, že se to číslo příliš měnit nebude, že bude oscilovat kolem průměru, který tady za ty roky je,“ dodal Němeček.
Psycholožka: Je třeba dítě motivovat
S neúspěchem ve škole jsou u dětí spojené také obavy z trestu. Své o tom vědí na Lince bezpečí, kam z těchto důvodů pravidelně koncem školního roku řada dětí volá.
Na každém stupni základní školy mohou žáci opakovat ročník jen jednou. Z některých předmětů není možné propadnout – třeba z tělocviku nebo hudební či výtvarné výchovy. Důvodem pro opakování ročníku může být i dlouhodobá nemoc dítěte, kdy docházka nestačí na kvalifikaci v určitých předmětech.
Podle zástupce vedoucího linky Jana Kaňáka v tyto dny radí pracovníci po telefonu desítkám dětí. A někdy nezůstává jen u hovoru s dítětem – to když je u rodičů vyšší riziko, že budou jednat verbálně či fyzicky agresivně.
„V takových případech hledáme cestu, jak to dítě ochránit, buď za pomoci blízkých, kteří jsou k dispozici, a když už je nejhůř, tak třeba za pomoci úřadů – městských úřadů, oddělení sociálněprávní ochrany dětí. Ty mohou do situace nějak fyzicky přímo intervenovat, což my po telefonu nemůžeme,“ řekl Kaňák.
Vztek rodičů nad vysvědčením však není řešení. Ostatně zpravidla o něm vědí od školy už s předstihem.
„Rodiče by si měli uvědomit, že na konci školního roku už nic spravit nelze. Vysvědčení je napsané, uzavřené, a teď je potřeba naopak dítě motivovat pro to, aby v příštím roce byla ta školní práce lepší, najít nějaké jiné cesty, nabídnout řešení, která se dají použít, a hledat spíš možnost, jak příště vše zlepšit,“ podotkla dětská psycholožka Lucie Součková.
