Ruské embargo na dovoz vybraných druhů potravin se ze všech zemí nejvíc dotkne Německa a Polska. Postihne ale například i Norsko, které sice není členem Evropské unie, ale k protiruským sankcím se připojilo také.

15:04 8. srpna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ruské sankce se nejvíc dotknout norských ryb a mořských plodů, které dosud tvořily 70 procent vývozu do Ruska. Konkrétně se jedná o lososy, pstruhy, makrely, tresky a sledě.

Zavedení sankcí se okamžitě projevilo na norské burze poklesem akcií firem obchodujících s rybami. Někteří výrobci se obávají také propadu cen.

Loni měl tento segment vývozu hodnotu 6,6 miliardy norských korun (asi 22 miliard korun) a norští vývozci si dlouhodobě pochvalují, jak jde toto zboží u východního souseda na odbyt.

Teprve čas ukáže, jestli ruské sankce povedou k útlumu růstového sektoru, který se v Norsku za posledních 20 let navzdory potížím s parazity a dalšími chorobami dostal na výsluní. Venkovským oblastem, kde by jinak byla o práci nouze, přinesl řadu pracovních míst a značné daňové příjmy.

Na sankce by ale doplácelo i mnoho ruských zpracovatelských firem. Je nicméně možné, že si norské ryby najdou cestu do Ruska přes jiné země, které se k sankcím nepřipojily.

Rusko už v minulosti pozastavovalo dovoz ryb a mořských plodů z Norska po záminkou, že jsou zdraví škodlivé, aniž by pro to mělo přesvědčivé důkazy. Norští vývozci jsou tak zvyklí, že dodávky na ruský trh nejsou zcela předvídatelné.

Martin Hromádka, Yngvar Brenna Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít