Jak skončí běloruské volby? Protesty mohou být utopeny v krvi, hrozí i odložení hlasování, míní expert
Do prezidentských voleb v Bělorusku, které samotní Bělorusové často označují jako „volby bez volby“, zbývá týden, Alexandru Lukašenkovi se přitom situace stále víc vymyká z rukou. Protesty v ulicích sílí, už tak výbušné dění navíc rozvířilo středeční zatčení ruských žoldnéřů v Minsku. Analytici nepochybují o Lukašenkově výhře, otázkou přitom zůstává, jak bezpečnostní složky zareagují na případné následné protesty v ulicích. Scénářů je ale víc.
Alexandr Lukašenko se během svého 26letého vládnutí vždy snažil mít jakékoliv projevy nespokojenosti pod kontrolou, v posledních týdnech je ale stále viditelnější, že odpor proti němu mezi Bělorusy sílí. Na šířící se protesty vláda reaguje masivním zatýkáním a zesílenými represemi proti opozičním aktivistům i kritikům režimu.
Lidé se probírají z letargie a ta zlost se rozlévá po celé zemi, říká Češka zadržená v Bělorusku
Číst článek
„Bělorusové se podle mě probírají z letargie,“ uvedla v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz Veronika Kiruščanková, kterou v Minsku zadrželi poté, co společně s manželem přijeli do Běloruska kvůli pohřbu jeho babičky. „Bělorusové jsou velmi mírní. Teď to ale došlo do takového stadia, že i úplně apolitičtí lidé, včetně rodiny mého manžela, jsou rádi, že se v zemi něco děje,“ dodala Kiruščanková.
V zemi roste nespokojenost zejména se stavem ekonomiky, nedodržováním lidských práv, ale i s prezidentovým přístupem k pandemii covidu-19, kterou Lukašenko od počátku zlehčoval. To všechno se promítá do dění před prezidentskými volbami, které se v Bělorusku uskuteční v neděli 9. srpna.
„Vidíme, že se situace stále víc vymyká kontrole. Lukašenkův režim nejenom že se uchyluje ke starým trikům, ale používá ještě větší represe než v roce 2010. Spoustu lidí k volbám vůbec nepřipustil a nedovolil jim se ani zaregistrovat, některé navíc poslal do vězení,“ komentuje pro iROZHLAS.cz aktuální dění v Bělorusku analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
V uplynulých týdnech skončili ve vězení dva z hlavních Lukašenkových rivalů – známý bloger Sjarhej Cichanouski a bankéř Viktar Babaryka. Třetí vážný kandidát na křeslo běloruského prezidenta Valeryj Capkala, kterému úřady také nedovolily v srpnových volbách kandidovat, pak minulý týden odjel z Běloruska kvůli obavám ze zatčení. Opozice se tak semkla kolem Cichanouského manželky Svjatlany, která se rozhodla kandidovat místo něj. Ve čtvrtek ji do ulic metropole Minsku vyšlo podpořit na 60 tisíc lidí, píše BBC.
„To jsou věci, které jsou naprosto bezprecedentní. Stejně jako to, že OBSE poprvé od roku 2001 nedostala pozvánku k monitoringu voleb. Režim se zkrátka bojí, že se to vymyká kontrole. To je vidět i v menších městech, kde se lidé organizují a zapojují do demonstrací na podporu jediné zbývající centrální kandidátky Svjatlany Cichanovské. Vidíme, že dokázala ještě víc rozpumpovat dění v běloruské společnosti, které už bylo zjitřené nejen kvůli pandemii covidu-19,“ dodává Havlíček.
Vagnerovci jako záminka?
Poslední rozbuškou už tak napjaté předvolební atmosféry se tento týden stalo zadržení skupiny více než 30 údajných ruských žoldnéřů z takzvané Vagnerovy soukromé vojenské společnosti. Informaci přinesla běloruská státní agentura Belta, která zároveň zveřejnila jejich jmenný seznam.
Běloruské úřady skupinu zadržely poté, co prý obdržely informaci, podle které do země vstoupilo více než 200 cizích bojovníků s cílem destabilizovat Bělorusko před prezidentskými volbami. Kvůli incidentu si Minsk předvolal i ruského velvyslance.
Bělorusko podezírá 30 zadržených ruských žoldnéřů, že před volbami chystali teroristické činy
Číst článek
„Je to samozřejmě další snaha přenést veřejné mínění na Lukašenkovu stranu. Snaží se ukázat, že tu jsou neustálé pokusy o puč a manipulaci voleb,“ míní Havlíček s tím, že žoldnéři mohli Bělorusko využít jen jako tranzitní místo.
Na to pro Český rozhlas upozorňuje také odborník na Rusko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír, podle kterého je takzvaná Vagnerova skupina zapojena do řady konfliktů nejen na Blízkém východě, ale i v Africe a dalších zemích a je „dost dobře možné, že prostě využili toho, že minské letiště funguje bez omezení“. Mohli tak použít Bělorusko jako tranzitní bod pro cestu do některé z těchto destinací.
Tento transfer by přitom probíhal „za plného vědomí a na základě souhlasu běloruské státní moci“. Lukašenko tak možná pouze využil situace k tomu, aby ovlivnil veřejné mínění a upozornil na to, že má řadu nepřátel a národ se za něj postavil, popisuje možné vysvětlení odborník Univerzity Karlovy.
Šír ale zároveň upozorňuje, že incident kolem zadržení údajných ruských žoldnéřů má dvě roviny. Co bylo cílem pobytu zadržených žoldnéřů v Bělorusku, proto podle něj není zcela jasné a interpretací se nabízí víc.
„Bělorusko v následujících týdnech čeká poměrně nepříjemné období spojené s tím, že bude volena hlava státu, kdy je výsledek v zásadě dán předem. Lze předpokládat, že vyhlášení výsledku proběhne za situace, kdy proti němu lidé vyjdou do ulic. To může otřást společensko-politickou situací v Bělorusku, a protože Rusko má v Bělorusku své zájmy, může chtít Moskva zabránit nějakému nežádoucímu scénáři vývoje, popřípadě využít této příležitosti k prosazení svých cílů,“ nastínil Šír pro ČRo Plus.
Lukašenkova (ne)podpora
V době, kdy hlavní prezidentovi političtí oponenti sedí ve vězení, se pozornost kritiků Lukašenkova režimu upíná hlavně k Svjatlaně Cichanouské.
Ještě před pár měsíci manželku oblíbeného blogera bez jakýchkoliv politických zkušeností v Bělorusku v podstatě nikdo neznal, v současnosti ale její brífinky lákají tisíce účastníků. Pomáhá jí zřejmě i to, že se proti Lukašenkovi spojila s dalšími dvěma ženami, manželkou vyloučeného kandidáta Capkala a také Mariou Kolesnikovou, poradkyní Viktara Babaryky.
Bělorusko čekají volby bez volby, lidé ale otevírají oči. Společnost se změní, říkají Bělorusky
Číst článek
Jak podotýká server Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL), navzdory rekordně nízké podpoře prezidenta stále existuje jedno místo, kde má Alexandr Lukašenko moc pevně v rukou a jeho popularita je stále vysoká, a tím jsou státní média. Zatímco propagandistická státní televize má vliv hlavně na lidi starší 65 let, mladší publikum už cenzuře uniká, internetová média a sociální sítě se ale Lukašenkovi nedaří spoutat.
Byl to právě státní televizní kanál Belarus 1, který v červenci zveřejnil výzkum veřejného mínění, podle kterého Lukašenkova popularita před volbami dosahuje 70 procent. Cichanouská v něm nezískala ani tři procenta, průzkum se tak podle RFE/RL stal okamžitě terčem posměchu běloruských uživatelů sociálních sítí.
Zhruba takový výsledek, jaký Lukašenko získal v průzkumu předkládaném státními médii, se podle Šíra dá čekat i ve volbách. „Výsledek je předem známý. Já osobně si myslím, že Lukašenkův zisk, tak jak bude oznámen, se bude pohybovat na standardní hladině 70-80 procent,“ uvedl pro ČRo Plus.
O výsledku voleb mají předem jasno i Bělorusky žijící v Česku Olga Burakevičová a Kryścina Šyjanoková, které v červenci poskytly pro iROZHLAS.cz rozhovor. V něm mimo jiné popsaly, jak machinace s hlasy v Bělorusku obvykle probíhá, hlasování proto označují jako „volby bez volby“.
„Ohledně výsledku voleb jsem opravdu hodně skeptická. V roce 2010 jsem byla pozorovatelkou voleb za neziskovou organizaci Za svobodu na jednom z okrsků v Minsku a tam jsem viděla, že se hlasy vůbec nepočítají. Volební lístky jen rozloží na několik hromádek, Lukašenkovi dají samozřejmě nejvíc a pozorovatelé se nesmějí ke stolům ani přiblížit. Nemohou tedy kontrolovat ani to, jestli lístky dávají správně. Když jsem se s nimi kvůli tomu začala hádat, řekli mi, že mě odvede police,“ popsala Bukarevičová.
Povstání utopené v krvi?
Zatímco výsledek srpnového hlasování je podle pozorovatelů předem jasný, zůstává otázkou, co se bude dít během něj a po něm v běloruských ulicích. Na sílící protesty totiž Lukašenkův režim už posledních několik týdnů odpovídá rozsáhlým zatýkáním politických oponentů, protikandidátů, ale i protirežimních demonstrantů, atmosféra přitom může s blížícím se termínem voleb ještě gradovat.
Epidemie sílí, Lukašenko ale nekoná. Lidé mají strach, nemohou situaci pochopit, říká Běloruska v Česku
Číst článek
„V ulicích Minsku nemůžeme vyloučit vůbec nic. Zkušenost z roku 2010 a z krvavého potlačování protestujících dává tušit to, že se běloruský režim nebude štítit vůbec ničeho. Sám Lukašenko v posledních dnech často navštěvuje armádu a ozbrojené složky. I KGB je nyní v pozoru a sleduje situaci velmi bedlivě, případně už zasahuje proti klíčovým organizátorům, které se snaží zlikvidovat,“ vysvětluje Havlíček.
V porovnání s volbami v roce 2010, kdy byly následné demonstrace tvrdě potlačeny, je ale občanská společnost v Bělorusku silnější. Na stranu opozičních aktivistů se navíc v posledních měsících začali přidávat i apolitičtí lidé, kteří se o režim a porušování práv dosud příliš nezajímali, a nespokojenost s Lukašenkovým vládnutím se projevuje kromě Minsku také v menších městech, například v Brestu, Gomelu nebo Mogilevu.
„Určitě se může stát to, že po zfalzifikovaných volbách budou probíhat protesty a demonstrace, proti kterým se režim nebude zdráhat nasadit všechny prostředky. Je otázkou, kam až režim bude ochoten zajít a jestli se mu podaří hnutí snadněji potlačit. Podle mě se mu to nepodaří, protože protestujících lidí už je zkrátka mnohem víc než v roce 2010, režim by proto potřeboval několikanásobně vyšší kapacity, aby protesty rozehnal. Pokud se bude snažit povstání utopit v krvi, může to dopadnout na legitimitu celého režimu,“ podotýká Havlíček.
Otázkou je ale navíc i to, nakolik budou ozbrojené složky ochotny proti protestujícím zasahovat. Armáda totiž do určité míry podléhá ruským vlivům, protože v minulosti probíhala společná bělorusko-ruská cvičení a generálové obou zemí k sobě mají blízko, Lukašenko se proto z velké části opírá o KGB a takzvané protikrizové složky OMON, vysvětluje analytik.
Odborník zároveň nastiňuje jeden z dalších možných scénářů, který podle některých pozorovatelů může nastat, a to je odložení voleb. Pokud totiž režim bude nad děním dál ztrácet kontrolu, může být v zemi například vyhlášen výjimečný stav – ať už v souvislosti s pandemií, nebo s nějakým jiným zdůvodněním včetně „provokací“, jako jsou právě Vagnerovci zadržení na běloruském území.
„Setkal jsem se s názory některých analytiků a odborníků z Běloruska, podle kterých už žádná pravidla nefungují a může se stát skutečně cokoliv, i v den samotných voleb. Nemusí dojít jen na falzifikaci hlasování, ale také k jeho odsunutí na pozdější termín. Myslím, že musíme být opravdu připraveni na všechny možné scénáře a mít na paměti to, že režim má v ruce nejrůznější manipulativní techniky a další opatření, která se nebude zdráhat použít, pokud se pro něj situace bude jevit špatně,“ uzavírá Havlíček.
