Je to naprostý milník v trestním právu, jen OLAF nám předá 160 kauz, říká evropský žalobce Klement
Zrychlit a vyšetřit co nejvíce kauz. To jsou hlavní cíle nového Úřadu evropského veřejného žalobce, který se zaměří na hospodářskou kriminalitu související s unijními penězi. Jen z Česka si převezme asi 60 kauz včetně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle českého zástupce Petra Klementa evropská prokuratura bude navíc úzce spolupracovat s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF): „Předá nám kolem 160 případů z celé unie,“ říká.
Můžete přiblížit, jak vůbec Úřad evropského veřejného žalobce vznikl?
Ta myšlenka je už velmi stará. Začala se formovat kolem roku 2000. Nicméně právní základ najdeme až v Lisabonské smlouvě, která byla schválena v roce 2007. Realizace pak proběhla po skoro deseti letech v podobě nařízení, které funguje v rámci takzvané posílené spolupráce členských států. Úřad byl tedy formálně zřízen v roce 2017. Ostrý začátek, tedy den, kdy se Úřad evropského veřejného žalobce ujal svých pravomocí, byl Evropskou komisí stanoven na 1. června. Z mého pohledu jde skutečně o zlom, naprostý milník v trestním právu.
Kauza střetu zájmů míří k evropské prokuratuře. ‚Nemáme jinou možnost,‘ říká Bradáčová
Číst článek
Na jaké trestné činy se evropská prokuratura zaměří?
Společným jmenovatelem všech trestných činů je to, že musí dojít k újmě finančních zájmů Evropské unie. Konkrétně jde o podvody s dotacemi plynoucími z rozpočtu Evropské unie, trestné činy spáchané v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, pokud se týkají evropských peněz, trestné činy působící škodu na takzvaných vlastních zdrojích, tam jde především o celní podvody v obchodech se třetími zeměmi, a pak je to krácení DPH se škodou nad 10 milionů eur, pokud trestná činnost zahrnuje území alespoň dvou členských států. To je základ.
Pak jsou to ale další trestné činy, opět ale musí dojít k újmě finančních zájmů Evropské unie nebo musí být spáchány v souvislosti s obstaráváním evropských dotací. Tam půjde například o aktivní či pasivní korupci, zločinná spolčení nebo praní špinavých peněz.
Tudíž musí jít o závažnou hospodářskou kriminalitu s dopadem na rozpočet Evropské unie? Jsou stanoveny ještě další podmínky? Například napáchaná škoda?
Ano, to je další podmínka. Až na výjimky se úřad nebude zabývat trestnými činy, kde škoda bude méně než 10 tisíc eur. Dále bude důležité časové hledisko. Úřad je totiž příslušný k řešení trestných činů spáchaných po 20. listopadu 2017. To je datum, kdy začalo být účinné nařízení, kterým se úřad zřídil.
Tyto případy teď tedy budou automaticky putovat k vám do Lucemburku?
Ano. Státní zastupitelství a policie mají povinnost oznamovat nám teď všechny trestné činy spadající do naší pravomoci. A to se týká i již zahájených trestních řízení, abychom zvážili, zda je náš úřad převezme. Konkrétně očekáváme, že nám takto v nejbližších dnech státní zastupitelství předají asi 60 trestních věcí ke zvážení jejich převzetí. Přesné číslo se ale ukáže, až státní zastupitelství postupně případy nahlásí, což v současnosti právě probíhá.
Převzetí kauz
Jak dlouho to bude trvat?
Během několika málo dnů bude jasno. Na zvážení, které případy převezmeme, máme podle příslušného evropského nařízení pět pracovních dní včetně rozhodnutí takzvané stálé komory (kontrolní orgán úřadu složený ze tří evropských žalobců – pozn. red.), která může naopak zvrátit rozhodnutí evropského pověřeného žalobce.
Evropská prokuratura
- Petr Klement byl do funkce evropského žalobce jmenován za Českou republiku loni v červenci. Do té doby působil na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně. Zaměřoval se na hospodářskou kriminalitu i kyberzločin. Klement se tak stal českým zástupcem v takzvaném kolegiu Úřadu evropského veřejného žalobce, které tvoří základní pilíř jeho fungování.
- Kolegium v čele s evropskou nejvyšší žalobkyní Laurou Codruțou Kövesiovou z Rumunska bude dohlížet na pověřené žalobce, kteří budou působit v národních státech. V Česku bych jich mělo fungovat až deset. Zatím byl vybrán Radek Mezlík z brněnské pobočky olomouckého vrchního státního zastupitelství, který měl na starosti třeba kauzu Stoka, náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec a státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Praze Petra Vítková.
Ale jenom takové rozhodnutí, které bude o nepřevzetí daného případu, tedy o neevokaci. Pokud nám bude nahlášen například případ zneužití evropských dotací v řádech desítek milionů korun a evropský pověřený žalobce tento případ nepřevezme, tak stálá komora v Lucemburku, která se skládá vždy ze tří evropských žalobců, může pověřenému žalobci po přezkoumání věci nařídit, aby případ převzal.
Můžete tedy některé z napadlých případů odmítnout?
Trestní řízení, která jsou již zahájena, odmítnout můžeme. Nové trestní věci, pokud spadají do naší působnosti, nikoli. Máme stejnou povinnost jako státní zastupitelství, tedy stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozvíme. Říká se tomu princip legality. Takže odmítnout je nemůžeme, ale můžeme je případně postoupit národním orgánům, pokud dojdeme k závěru, že jsou v rámci vyšetřování v lepší pozici. Základní pravidlo je ale takové, že u zahájených trestních řízení si můžeme de facto vybrat, tedy zvážit jejich přijetí podle daných kritérií. A u věcí, které teprve napadnou, budeme příslušní obligatorně.
To znamená, že se těmito kauzami budete muset zabývat povinně?
Ano. Naopak se jimi nebudou smět zabývat státní zastupitelství v jednotlivých členských státech. Povinnost ohlašování trestných činů poškozujících finanční zájmy Evropské unie dopadá také na evropské instituce, nejen na národní orgány. Typicky půjde třeba o OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům – pozn. red.), u kterého očekáváme, že našemu úřadu předá kolem 160 případů z celé Evropské unie.
Každý případ teď budete muset zvlášť posoudit, zda ho přijmete? A v případě těch českých kauz je pak budete dělit mezi jednotlivé pověřené žalobce, kteří na nich budou společně s policií pracovat v Česku?
Přesně tak. U každého případu vezmeme v úvahu všechna kritéria, jestli nám do nich případy zapadají a jestli jsme k nim vůbec příslušní. A pokud dojdeme k závěru, že ano, je mojí povinností případ přidělit některému z pěti jmenovaných pověřených evropských žalobců v České republice.
Střet zájmů
Narazila jsem už i na konkrétní případ, který k vám do Lucemburku míří. Vrchní státní zastupitelství se vám chystá předat kauzu střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).
O tom případu pochopitelně víme. Pokud ho pan kolega Havel (dozorující státní zástupce Boris Havel – pozn. red.) hodlá nahlásit – a my očekáváme, že ho nahlásí – tak zvážíme všechna kritéria. Chystáme se na to. A pokud ta kritéria budou splněna, tak budeme postupovat způsobem, který jsem popsal. Takže existuje pravděpodobnost, že ten případ převezmeme.
„Ve vámi dotazované věci lze sdělit, že splňuje podle příslušného Nařízení Evropské unie podmínky obligatorní příslušnosti nově zřízeného Úřadu evropského veřejného žalobce, kterému musí být bezodkladně předána.“
Boris Havel (dozorující státní zástupce)
Státní zastupitelství s vámi případy, které se vám chystají předat, konzultovala?
Snažili jsme se předem zmapovat případy, které by případně přicházely v úvahu. Je to hlavně na státních zástupcích, aby přezkoumali, zda jejich případy spadají, či nespadají do naší příslušnosti. Konečné posouzení, zda ten případ k nám spadá, bude ale už na Úřadu evropského veřejného žalobce. Tím, že státní zastupitelství splní ohlašovací povinnost, tak splní veškeré povinnosti, které na ně dané evropské nařízení klade.
Pokud dojde k ukončení vyšetřování případu a pověřený žalobce bude chtít podat obžalobu, bude to k českým soudům?
Ano. Pravomoci českých soudů jsou zachovány v plném rozsahu včetně přezkumu některých procesních rozhodnutí. Obžaloba bude tak vždy podávána k národnímu soudu.
Vzhledem k tomu, že fungujete jako jedna instituce, nikoli jako celá soustava, jak se budou řešit například stížnosti proti rozhodnutí o zahájení stíhání? Kdo bude tím odvolacím orgánem?
Bude to velmi podobné jako u specializovaných státních zastupitelství, která nemají nadřazený orgán. To znamená, že my musíme stížnosti projednat v rámci hierarchie uvnitř našeho úřadu. Rozhodování o stížnostech tak končí u evropského žalobce, to znamená u mě. Já budu rozhodovat o stížnostech proti rozhodnutí pověřených žalobců. Ti budou rozhodovat o stížnostech proti rozhodnutí policejního orgánu. A pokud bych byl z nějakého důvodu podjatý, tak by musel rozhodnout jiný evropský žalobce jiného členského státu.
Vy budete vykonávat jakýsi dohled, kontrolu nad prací pověřených žalobců, kterých bude v Česku až deset a budou tedy řešit pouze tyto kauzy.
Ano. V podstatě půjde o jakýsi dohled, jakýsi mix vnitřního dohledu nad činností evropských pověřených žalobců.
Jaký je tedy hlavní přínos evropské prokuratury? Očekává se, že se vyšetřování závažných kauz zrychlí?
To je přesně bod, kde čekáme největší přidanou hodnotu úřadu. Já třeba doufám, že se povede rozšířit vyšetřování aktivit nadnárodních skupin, které vyzkouší jeden modus operandi, a když se povede, tak ho replikují přes nově papírově založené firmy v jiném členském státě. A takto postupují, dokud tedy ten model je úspěšný. Měli jsme pár příkladů z okolních zemí, kde se ukázalo, že tyto skupiny jsou celkem úspěšné. Týká se to rozdělování evropských dotací a jejich čerpání v zemědělství nebo ve stavebnictví. Doufám také, že mezinárodní justiční spolupráce se v případech vyšetřovaných úřadem výrazně zjednodušují u států, které se projektu účastní (na spolupráci se nepodílí Polsko, Maďarsko, Irsko, Švédsko a Dánsko – pozn. red.).
Tudíž u případů, které jsou již rozpracovány, dojde sice k výměně na pozici státních zástupců, vyšetřovací týmy by ale mohly zůstat stejné?
To už je otázka na policii. Předpokládám, že spolupráce bude probíhat v rámci Národní centrály proti organizovanému zločinu podobně, jak probíhala dosud. Ta řešená problematika je navíc velice úzká. Rozsah trestné činnosti již dneska nezpracovává velká skupina lidí. Tudíž předpokládám, že budeme spolupracovat především na úrovni NCOZ s policisty, které už známe. Zatím mohu říct, že ta vize je společná a velmi dobrá.
