Společnost je v šoku. Střelba narušuje představu Rakouska jako bezpečné země, říká socioložka

V Rakousku byl vyhlášen třídenní státní smutek a ve středu v 10.00 uctí celá země minutou ticha památku obětí úterního útoku na střední škole v Grazu. Jedenadvacetiletý útočník zastřelil ve dvou třídách devět lidí a pak spáchal sebevraždu na toaletě školy. „Aktuální střelba narušuje představu Rakouska jako bezpečné civilizované země, kde se masakry nedějí,“ říká pro Radiožurnál profesorka politické sociologie na Vídeňské univerzitě Anna Durnová.

Štýrský Hradec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Anna Durnová, politoložka a socioložka z Institutu vyšších studií IHS ve Vídni

Profesorka politické sociologie na Vídeňské univerzitě Anna Durnová (archivní foto) | Zdroj: Archiv respondentky

Co už víme o okolnostech úterního tragického útoku, o pachateli a jeho možných motivech?
Vyšetřování jede na plné obrátky. Od 10.00 se v Grazu pohybovalo 300 policistů, kteří se snažili zajistit útočníka i materiál v jeho bytě a zjistit, co se stalo. Podle posledních informací ministerstva vnitra stále nemáme informaci o motivu útočníka.

Přehrát

00:00 / 00:00

„Aktuální střelba narušuje představu Rakouska jako bezpečné civilizované země, kde se masakry nedějí,“ říká pro Radiožurnál profesorka politické sociologie na Vídeňské univerzitě Anna Durnová

Útok v Grazu byl výjimečný i v evropském měřítku, pokud jde o počet obětí na životech. Jak časté jsou v Rakousku násilné útoky, které by se odehrávaly ve školách a s použitím zbraně?
To je naprosto výjimečná a šokující událost. Máme historii v násilných činech. V době pandemie jsme měli útok v ulicích města Vídně. Před deseti lety přímo v Grazu člověka, který vyjel stokilometrovou rychlostí do pěší zóny a zabil tři lidi. Ale že se něco takového děje se zbraněmi a v kontextu školy, je naprosto nové.

Rakouská společnost je v šoku. Komentátoři, komentátorky, publicistika, všichni se obracejí k úvahám, co toto všechno znamená. Trošičku to připomíná to, co se stalo v roce 2008 v případě Fritzl.

Josef Fritzl byl obviněn z toho, že léta zneužíval svoji dceru, aniž by si toho někdo všiml. Tehdy se zbořil obraz idylické, soukromé, dobře fungující rakouské rodiny. Objevovalo se tehdy i hodně argumentů typu „toto se děje v Americe, ale přece ne u nás v Rakousku.“

Tento typ argumentů slyším i dnes. Mluví se o tom, že takový typ násilí na školách, kdy útočníci střílejí na své bývalé spolužáky a spolužačky, je něco co známe z Ameriky a neznáme to z Rakouska.

Aktuální střelba narušuje představu Rakouska jako bezpečné civilizované země, kde se takové masakry nedějí. Je to symbolický otřes, který s Rakouskem bude ještě dlouho a je velice brzo na hlubší analýzy.

Emocionální úroveň se rozhodně vymyká tomu, čemu jsme v běžných násilných činech zvyklí. Je to výjimečný násilný čin, který v Rakousku od konce druhé světové války nemá obdoby.

Varovné signály

Daly se v Rakousku sledovat v tomto směru varovné signály? Nárůst šikany, psychických problémů u školáků nebo mladistvých, které třeba společnost nebrala dostatečně vážně?
My se vždycky ptáme při takových činech, jestli se tomu dalo nějak předejít a jestli je to nějaká výpověď o nás jako společnosti. Anebo jestli to můžeme vnímat jako izolovaný útok jedince.

Počet obětí střelby ve škole ve Štýrském Hradci stoupl na deset. Ve středu čeká zemi minuta ticha za oběti

Číst článek

Problém ze sociologického hlediska je ten, že na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět, protože útok jedince je ve společenském kontextu. Společenský kontext není v Rakousku jiný než třeba v Česku nebo v jiných evropských zemích.

My se tím pádem můžeme obrátit na čísla, která jsou stejná všude v evropských zemích. Po pandemii vidíme nárůst depresí u mladých lidí. Především vidíme čím dál stoupající sociální izolaci nejenom mladých lidí, ale všech. Čím dál víc žijeme sami a jsme osamělí se svými pocity. Můžeme v této chvíli udělat přímou linku a říct, toto je příčinou tohoto činu?

To je zrychlený závěr, ale je nutné si uvědomit, že žijeme ve společnosti, která je čím dál více atomizovaná. Lidé jsou čím dál více sami, žijí si svoje individualizované životy a s tím jde bohužel ruku v ruce i to, že smutek si žijí sami.

Dost často až příliš pozdě jako veřejné instituce přicházíme na to, že se děje něco, co jsme měli dávno řešit. Obávám se, že tady Rakousko a Česko nemají rozdílnou architekturu, nýbrž jsou na tom víceméně podobně.

Držení zbraně

Jak složité je v Rakousku získat povolení k držení zbraně a jak to je v Rakousku se zbraněmi?
Rakousko má k civilnímu držení zbraní obecně dlouhodobě liberální přístup. Rakousko patří mezi největší vývozce zbraní v Evropě a v soukromé sféře počet zbraní výrazně roste od roku 2020. Často se v tomto kontextu mluví o sebeobraně.

Odborníci zároveň upozorňují, že jde spíše o kulturní posuny. Tady vnímáme jakési připodobnění americké kultuře, že jde o normalizaci držení zbraně jako běžné součásti života. Ta událost určitě přispěje k debatě.

V Rakousku připadá asi 30 zbraní na 100 obyvatel, což je jeden z největších počtů v západní Evropě. Pro srovnání, v Česku je to zhruba dvanáct a půl zbraně na 100 obyvatel. Více než Rakousko má Srbsko, Černá Hora a Bosna a Hercegovina. Je namístě se ptát, proč tento nárůst?

Stále častěji se také mluví o ilegálním držení zbraní a také o zkouškách, které je nutno podstoupit. Například zbraně kategorie C - lovecké pušky, si lze koupit po třídenní kontrole i bez zbrojního průkazu.

U soukromých prodejů se nevyžaduje žádná kontrola. Už v březnu se mluvilo o tom, že by byla potřeba psychologická zkouška. To jsou určitě věci, o kterých se teď hodně bude mluvit.

Po střelbě v Uppsale zadržela švédská policie 16letého podezřelého. Incident mohl souviset s válkou gangů

Číst článek

Kancléř Stocker označil událost za národní tragédii. Napovídají i komentáře posledních hodin, jak hluboce by toto mohlo zasáhnout rakouskou společnost a jakým stylem?
Hroutí se nám představa bezpečné rakouské společnosti, která žije v nějaké komunitě. Rakousko je konzervativní společnost, která je zvyklá si vážit svých společenství a společenských spolků. Školy jsou jedním z nejbezpečnějších míst.

Toto se hroutí a bude vyžadovat velké úsilí ze strany veřejných činitelů toto napravit a nějakým způsobem přesvědčit veřejnost, že jsme schopni něco takového zvládnout.

Společnost je v šoku. Je to vidět i na tom, že vláda vyhlásila třídenní státní smutek a politická strana například posunula svůj stranický sjezd, který měla mít o víkendu. Dnešní fotbalová reprezentace Rakouska bude nastupovat ve skutečných barvách.

Zítra se bude držet minuta ticha. Ze všech signálů vidíte, že Rakousko je v totálním šoku a vzpamatovávat se z toho bude ještě dlouho. Budeme přitom mluvit, jak o duševním zdraví, tak o zbraňovém násilí, o bezpečnosti škol atd.

Věra Štechrová, ntu Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme