Von der Leyenová ustála hlasování o nedůvěře. Odpůrcům Komise chybělo takřka 200 hlasů
Evropská komise v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou ve čtvrtek ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Pro vyslovení nedůvěry byla potřeba dvoutřetinová většina všech přítomných. Z hlasujících 553 europoslanců se pro odvolání Komise vyslovilo jen 175. Vyslovená nedůvěra by znamenala konec von der Leyenové v čele Komise i odstoupení všech eurokomisařů. Hlasování vyvolaly krajně pravicové frakce kvůli kauze Pfizergate.
Aféra Pfizergate pochází z období koronavirové pandemie, kdy Von der Leyenová uzavírala za Evropskou komisi smlouvy o dodávkách vakcín proti covidu-19 se společností Pfizer. S jejím šéfem Albertem Bourlou si o věci netransparentně vyměňovala SMS, které posléze odmítla zveřejnit po žádosti novinářky The New York Times Matiny Stevis-Gridneffové.
Otázky a odpovědi: Proč bude europarlament hlasovat o nedůvěře Komisi a zvednou ruku i Češi?
Číst článek
Sama von der Leyenová se naopak v pondělí před europoslanci hájila tím, že některá z tvrzení v aféře jsou „prostě lži“.
„Všech 27 členských států se samo rozhodlo, že nakoupí vakcíny. Takže jakákoliv tvrzení, že některý členský stát nevěděl o smlouvách, o částkách nebo počtech vakcín, je nepravdivý,“ pronesla předsedkyně Komise.
Pravé křídlo
Pro nedůvěru se vyslovila většina hlasujících z konzervativní frakce evropských reformistů, národovecká frakce Patrioti pro Evropu a krajně pravicová a euroskeptická Evropa suverénních národů.
Ačkoliv Patrioti jsou s 85 europoslanci vlivnou silou na plénu, přehlasovat evropské lidovce (ESL), socialisty a demokraty (S&D) a liberály (Obnovme Evropu) se jim nepodařilo
Hlasy proti Von der Leyenové nenašly podporu ani u Zelených a levicově až krajně levicově orientované frakce Levice, kteří sice kritizují Von der Leyenovou za spolupráci s pravicí při mírnění klimatických nároků, ale s krajně pravicovými uskupeními hlasovat odmítli.
Z Čechů pro odvolání Komise zvedli ruku europoslanci za SPD, Stačilo!, hnutí ANO, Motoristy sobě a Přísahu. Výzvu k zahájení hlasování podepsala i část konzervativní pravicové frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kam spadá česká ODS. Rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z ECR byl dokonce hlavním iniciátorem hlasování. Nikdo z ODS však proti von der Leyenové nehlasoval.
26:22
Miko: Cesta k uhlíkové neutralitě není lineární. Proto musíme do roku 2040 stihnout 90 procent cíle
Číst článek
Na videopřenosu z jednání ve Štrasburku bylo patrné, že na plénu mezi europoslanci panuje uvolněná atmosféra, někteří se smáli a mávali na sebe. Už dopředu bylo jasné, že podnět k odvolání Komise má mizivou šanci na úspěch.
Navzdory relativně pevné podpoře von der Leyenové v europarlamentu je však evidentní, že předsedkyně utrpěla politické škody. Až do posledních dnů nebylo jasné, zda se frakce Zelených a S&D za německou předsedkyni Komise postaví, především kvůli jejímu ustupování z klimatických nároků pod tlakem pravicové části pléna a některých členských států.
Spolupráce Evropské komise, europarlamentu a členských států je klíčová při schvalování unijních zákonů. Evropská komise zákony navrhuje a na jejich znění se posléze musí dohodnout s členskými státy a Evropským parlamentem.
Naposledy se o nedůvěře Komisi hlasovalo v listopadu 2014. Komise tehdy rovněž podle očekávání ustála hlasování o vyslovení nedůvěry. To vyvolala skupina europoslanců kvůli daňové aféře v Lucembursku. Jeho dlouholetým premiérem byl tehdejší šéf komise Jean-Claude Juncker.
