Centrum Děčína se pyšní oblíbenými horolezeckými cestami. Závidí je i v Tatrách
Pokud by vás napadlo, že je při budování horolezeckého jištění nejtěžší vrtání do skály, spletli byste se. Podle Karla Běliny, který v Děčíně postavil takzvanou via ferratu bylo nejhorší kácení stromů a čištění celého masivu pod Pastýřskou stěnou. Námaha se ale vyplatila. Pro turisty vybudoval zřejmě nejnavštěvovanější zajištěné cesty nejen u nás, ale i v celé Evropě – a to uprostřed města.
„Vždy když mluvím s průvodci z Tater, tak se jich ptám, proč tam nechtějí udělat ferraty,“ říká jeden z návštěvníků pan Leon a dodává:
„Ukazoval jsem jim na internetu, co jsme udělali v Děčíně. A to se mohli pominout. Nechápali, jak jsme mohli něco takového udělat uprostřed města.“
Základem je výběr správné cesty. V Děčíně jich je několik a všechny mají poetické názvy jako Vzdušný balet, Tichá tolerance či Pošetilost mocných.
Vrchol ferraty je asi ve sto metrech nad hladinou Labe. Na lezce čeká kromě vertikálních cest i jedno horizontální přemostění.
„Měli jsme tu i jeden těžší úraz. Kluk nebyl zajištěný ani na jeden set, takže vlastně šel bez jištění. Padesát metrů volného pádu přežil a ještě s námi dole mluvil. Nakonec ale nabral rychlost 150 kilometrů v hodině,“ popisuje profesionální horolezec Karel Bělina, který má za sebou více než 5 000 prvovýstupů a je v tom první v Evropě.
Autor děčínských ferrat také varuje před tím, aby si lidé vyráběli ferratové sety pomocí lana a dvou karabin sami doma. „Někteří lidé lezou tak, že si dají dvě smyčky. Pád v tomto případě je ale takzvaně natvrdo a může vést k přelomení páteře,“ upozorňuje.
Děčínská ferrata je podle Karla Běliny vůbec nejnavštěvovanější v Evropě a doufá, že by ji letos mohlo navštívit až deset tisíc lidí.
