Dětem zdravá strava nechutná, brání se jídelny. Navíc vaří podle dvacet let starých norem

Řada rodičů se začíná více zajímat o to, co jí jejich děti ve školních jídelnách.A většinou je čeká nepříjemné překvapení. Děti nejí kvalitněji, ani když mají na vybranou z více jídel.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finále soutěže o Nejlepší školní oběd

Finále soutěže o Nejlepší školní oběd | Foto: Tomáš Adamec

„Myslím si, že syn není vybíravý, ale je pravda, že mi stávkuje. Často říká, že oběd vůbec nejedl a ani polévky. Přitom doma je vaříme a má je rád,“ říká paní Jana z Děčína, která se začala o kvalitu školních obědů více zajímat, když je sama ochutnala.

„Skladbu jídelníčku jsem zjistila, když syn onemocněl a šli jsme pro obědy. Takže jsme to mohli i my sami ochutnat. Bylo to dost mastné, ne úplně chutné a hodně slané,“ popisuje maminka.

Přehrát

00:00 / 00:00

V děčínských školních jídelnách natáčela redaktorka ČRo Iva Zítková

Začala proto synovi připravovat svačiny, které mu oběd mohou někdy i nahradit. A chce se domluvit s dalšími rodiči, jak situaci ve školní jídelně zlepšit. Problémy připouští i sami jídelny. Brání se tím, že lépe vařit nemohou, kvůli nedostatku peněz a normám starým dvacet let. Nakupují podle speciálního seznamu.

„To je spotřební koš. Tam je určeno, kolik by dítě mělo sníst mléčných výrobků, vypít mléka, sníst masa. Sleduje se i zelenina a ovoce. Ale je to zastaralé. Teď, když jezdíme na školení, tak říkají, že bychom měli zařazovat vlákninu, obiloviny. Sledovat sacharidy, bílkoviny, ale na to nejsou zatím žádný tabulky, aby se to dalo sledovat,“ vysvětluje situaci vedoucí školní jídelny v Děčíně paní Míla.

Děti mají špatné stravovací návyky

Velkou roli hrají podle výživové poradkyně Dany Pémové i zvyky z rodin: „Pokud jsou v rodinách špatné rituály, tak bude dítě těžko přijímat luštěniny, zdravou stravu jako takovou. Takže radši půjde po guláších, sosíkách, nedej bože nějakých koblihách atd.“

„Pokud se domluví jídelna se školou a rodiči, tak se dá najít varianta zdravějších jídel. Některé školy mají nabídku dvou až tří jídel, z čehož jedno je zdravé a zbytek jídel jsou takové, jaká jsou,“ dodává výživová poradkyně.

Tato praxe funguje i v jídelně, kde pracuje kuchařka paní Jaroslava. Druhé jídlo bývá zeleninové, zařazují i jáhly a kuskus, děti o něj ale mají málokdy zájem. „Snažíme se to dodržovat, ale děti na to nejsou připravený,“ myslí si kuchařka.

Když se nabídka více jídel ve školách zaváděla, mnozí se domnívali, že je problém vyřešen. Ukazuje se, že bez dobrých stravovacích návyků z domova je na každé dítě krátká i sebelepší jídelna.

Iva Zítková, raf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme