Pražské parníky Vltava a Vyšehrad jezdí už přes 70 let, teď se staly kulturní památkou
Pražské parníky Vltava a Vyšehrad se dnes staly kulturními památkami. Poslední funkční historické parní lodě s původními hnacími stroji brázdí vody přes 70 let. Status památky jim tak byl udělen přímo na řece - při slavnostní plavbě kolem ostrova Kampa.
„Jsme na palubě parníku Vltava, který letos oslavil 73. výročí spuštění. Spolu s Vyšehradem jsou to dva nejstarší parníky, které mají původní dochované parní stroje. Je to naprosto mimořádné,“ řekl ředitel plavební společnosti Štěpán Rusňák.
„V žádném jiném z plavidel v české kotlině se takovýto technický unikát nedochoval. A to je právě tím důvodem, proč ministr kultury Jiří Balvín prohlásil oba naše parníky za movitou kulturní památku," doplnil Rusňák.
Dole v podpalubí pokračuje prohlídkou teď už památkově chráněného historického parního stroje.
„Parní stroj, který vidíme a který parník už 73 let pohání, je české provenience. Vyrobily ho strojírny ČKD. Opravdu kontinuálně funguje po celou dobu. Původně samozřejmě všechny pražské parníky byly poháněny uhlím. Dnes jsme je zmodernizovali, udělali jsme ekologičtější způsob. Vidíte vývojník páry, který je na lehký topný olej a potom vyvíjí páru, která pohání parní stroj," dodal Rusňák.
Omezení provozu chráněných lodí
Status kulturní památky podle něj oběma bočnokolesovým historickým parníkům pomůže v propagaci a zjednoduší přístup k dotacím na potřebné rekonstrukce. Jak ale upozornil šéf pražských památkářů Jiří Skalický, památková ochrana s sebou nese na druhé straně i určitá omezení provozu chráněných lodí.
„Loď samozřejmě musí vždycky někde plavat. Ale k jakémukoli přemístění kulturní památky zase musí existovat souhlas patřičných úřadů. Ve spolupráci s ministerstvem kultury jsme to vyřešili tak, že se stanovily přesně trasy, kudy jednotlivé lodi budou plout, a v případě, když jednou dvakrát do roka poplují mimo toho teritorium, tak požádají o naše stanovisko, že mohou odplout," vysvětlil Skalický.
Přísná bude také kontrola veškerých změn a oprav na parnících. „Loď má nějaké aspekty, na základě kterých je chráněna. Ty se budou hlídat více: původní stroj a původní korba. Ale novodobé nástavby, tam samozřejmě je to vždycky otázka diskuze toho, jak je oprava potřebná, jak je významná pro loď a tak dále," připustil Skalický.
Parník Vyšehrad je několik let po rekonstrukci, ale Vltava prý ještě nějaké opravy potřebuje. Provozovatel by rád odstranil zmodernizované části paluby a uvedl loď do původnější podoby ze 40. let. Tak by oba parníky, které za sedm dekád provozu vystřídaly řadu jmen, měly na vodě v plném provozu vydržet dalších až 150 let.
