S ambulancí do nočních klubů

Několikrát do měsíce vyjíždí z Domažlic do česko bavorského pohraničí nenápadný tranzit s tříčlennou ženskou posádkou. Tu tvoří sociální pracovnice, zdravotní sestra a kožní lékařka.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zleva Michaela Klášterková a MUDr Magda Kumpová | Foto: Ľubomír Smatana

Objíždějí noční kluby a zájemkyně zadarmo testují na pohlavně přenosné choroby. Nezvyklou terénní práci zajišťuje Centrum Jana, což je česko-německý projekt, na kterém se podílí zemská vláda Horního Falcka, na české straně občanské sdružené Network East-West. Hlavním cílem je prevence AIDS. Klienty prostitutek jsou v drtivé většině muži, přijíždějící z Německa.

Na parkovišti ve Stříbře to vypadá, jako by přítelkyně vyrážely na výlet. Ženy se smějí, dohadují se, jaký zvolí první cíl a když otevřou dveře červeného tranzitu, objeví se gynekologické křeslo a dokonale vybavená ambulance. „Začneme asi v Mefistu,“ říká vedoucí výpravy Kateřina Němečková. Nastartuje auta a těžký vůz se pomalu škrábe do kopců Českého lesa.

Přehrát

00:00 / 00:00

S ambulancí do nočních klubů. Poslechněte si reportáž Ľubomíra Smatany

Do Rozvadova přijíždí krátce po páté hodině odpolední, což je ideální čas, protože ženy už se probudily a ještě nezačaly pracovat. Auto parkuje hned u vchodu do klubu a zdravotní sestra Michaela Klášterková jde oznámit příjezd. „Já jezdím jednou z čas a baví mě to. Za prvé prevence je hodně důležitá a taky je to s děvčaty zajímavá práce. V klubech proti nám nic nemají.“

Po hodině má posádka má za sebou vyšetření pěti prostitutek. Jako poslední odchází z mobilní ordinace Magda, černovláska s poněkud unaveným výrazem ve tváři. Do Rozvadova jezdí na dvoutýdenní směny ze severních Čech. „Chodí sem kdekdo, kousek odtud je kasino. Devadesát pět procent přijíždí z Německa.“ Magda prý nemá rodiče ani žádné blízké příbuzné, takže ji nikdo nepostrádá a nemusí nikomu nic vysvětlovat. V nočních klubech si vydělává už šestým rokem, bere to jako přírodní úkaz, stejně jako strach z pohlavní nákazy. „Obavu mám, ale není to nic, před čím bych se nemohla bránit.“

Tyto sebevědomé historky slyšela mnohokrát lékařka Magda Kumpová, která ženy vyšetřuje a po analýze vzorků sděluje případnou diagnózu. Za léta v pohraničních nevěstincích věří jen průkazným statistikám. „Každá desátá klientka je nakažená pohlavně přenosnou chorobou.“

Mobilní ambulance | Foto: Ľubomír Smatana

Zdravotnice rozdávají prostitutkám něco jako „krabičku poslední záchrany“. Obsahuje kondomy, lubrikační gely a další pomůcky, které pochází od německých sponzorů. I mobilní ambulance je z poloviny dar z Německa.

Vedoucí posádky Kateřina Němečková připouští, že Němci si tak oklikou chrání vlastní obyvatelstvo. „Zákazníci jsou dost často tatínkové, manželé od rodin, kteří „v uvozovkách“ vedou běžný spořádaný život a sem si ho jezdí zpestřit, když to řeknu natvrdo. Tím je německá strana zainteresovaná.“

Nakaženým ženám terénní pracovníci zařizují i léčbu, prostitutky vědí, že vědomý přenos nemoci je trestný. Celý projekt původně platila vláda Horního Falcka, dodnes dává asi dvě třetiny potřebných peněz. Zbylé finance získává Centrum Jana z evropských fondů. Celý sexuální byznys je dnes mnohem víc mezinárodní a to se týká jak prostitutek, tak i jejich zákazníků.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme