Ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm je dnes možné potkat medvěda s kominíkem, nebo mastičkáře s koněm. Tamní Valašské muzeum v přírodě už tradičně představuje návštěvníkům lidové zvyky spojené s obdobím před velkým půstem. A diváci mohou i srovnávat, jak například vypadal fašank na Slovácku nebo končiny v Beskydech.

14:54 2. února 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jana Martináková, členka souboru Javořina z Rožnova pod Radhoštěm, představuje v průvodu strygu, neboli čarodějnici. „Na masopustu byly často postavy, které měly magický charakter, tedy čarodějnice, čerti. Proto se tento charakter snažíme dodržet.“

Hosty rožnovského masopustu jsou členové souboru Lipina z Vracova. Jeho vedoucí Miroslav Glac popisuje, jaká maska je typická pro jeho domovinu:

„Krajová oblast Kyjovska je typická maskou slaměného muže. Symbolika bohatství úrody se skrze něj přenáší do každého domu, který navštíví. Hospodyně si ze slaměného muže vždy utrhla kus slámy, která se dávala do koše, pod drůbež, aby nesly vajíčka, aby se jim vydařila úroda. Navštívení na oplátku slaměným mužům dávali na šavli slaninu.“

„Ve skutečnosti opravdu nikdo neví, co všechno masky znamenaly. Patří to ke snaze přivolat dobrou úrodu. Vysoko se vyskakovalo, aby vysoko vyrostla úroda, tancovalo se s medvědem nebo s pohřebenářem, což pro hospodyni znamenalo plodnost,“ vysvětluje Milena Bohanková, režisérka pořadu.

Roman Verner Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít