Mnohem horší než dlouhá zima je totiž holomráz, tedy velmi nízká teplota beze sněhu. K tomu došlo v několika předchozích letech a ozimé obiloviny a řepka jednoduše vymrzly.

Letos byly mrazy ale vždy se sněhem. O sněhové pokrývce se říká, že je lepší než peřina. A rostliny před nekompromisním mrazem ochrání. Letošní ztráty proto budou minimální.

„Naše porosty ozimů vypadají vcelku dobře. Zima byla sice dlouhá, ale když byly ty velké mrazy, tak ozimy byly pokryty sněhovou peřinou, takže jim velké mrazy neuškodily,“ potvrzuje ředitel Školního statku v Humpolci Jan Mácha.

Opoždění zemědělských prací příroda dožene

Jarní práce začnou kvůli dlouhé zimě později. V minulých letech farmáři už počátkem dubna seli. Letos se však setí opozdí, protože pole musejí předtím ještě částečně vyschnout.

„Vloni touhle dobou už jsme měli pomalu zaseto. Ale už jsme zažili roky, kdy jsme vyjížděli v půlce dubna také do polí,“ říká Jan Mácha.

Podobnou zkušenost zemědělci nabyli v zimě v roce 2006, kdy i brambory sázeli až v polovině května. Příroda si s tím ale bezpečně poradí a opožděné setí a sázení dožene rychlejším růstem. Farmáři musí aktuálně počkat, až porosty vyschnou, a pak začnou sít.

Pro situaci, jaká nastala letos, existuje celá řada rčení, jak se chovat k půdě a k setým či sázeným rostlinám.

Aktuálně se hodí jedna moudrost: ozimá obilovina se musí zaprášit, zatímco jarní umazat. Znamená to, že na podzim by farmář měl sít pokud možno na suché pole, na jaře naopak do mokrého, aby se zrna umazala od bláta. Vždy to pochopitelně nejde, za pokus to ale rozhodně stojí.

Milan Kopecký, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít