Best, Garrincha nebo Šimák. Životy mnoha slavných fotbalistů ovlivnil alkohol
Před třiceti lety zemřel nejlepší driblér fotbalových dějin, souputník Pelého a dvojnásobný mistr světa Garrincha. Tenhle Brazilec je asi nejslavnějším fotbalistou, kterému zasáhl do života alkohol. Není to ale rozhodně ojedinělý případ. Tahle společností hodně tolerovaná droga provázela, nebo přímo ničila životy mnoha výborných fotbalistů. Jiní ale zase prosluli tím, že se ho za celou kariéru ze zásady ani nedotkli.
Učebnicovým příkladem toho, jak rozmetat velký talent nebo ho spíše utopit v alkoholu, je příběh severoirského kanonýra George Besta. Jeho příjmení znamená v angličtině ‚nejlepší‘ a jeho obdivovatelé rádi používali stupnici nejuznávanějších fotbalistů historie ‚Maradona dobrý, Pelé lepší, George nejlepší‘.
Jenže George Best byl také elitním pijanem, takže se Manchester United dobrovolně zřekl jeho služeb, když mu bylo pouhých 27 let. V roce 2002 mu transplantovali játra, pít ale nepřestal, a tak mu o tři roky později strojili v Belfastu pohřeb, na který přišlo sto tisíc lidí.
Mnozí slavní fotbalisté se potýkali s problémy s alkoholem, další se s nimi ale dokázali vypořádat
O mnoho lépe se s přílišnou náklonností k alkoholu vypořádali třeba anglický reprezentant Tony Adams, Němec Gerd Müller nebo Čech Jan Berger. Kariéru si i kvůli zálibě v pití naopak zkazil třeba velký talent poslední doby Jan Šimák.
Pro fotbalisty se slabší vůlí není zas takový problém alkoholu propadnout. Sice to může znít u vrcholových sportovců paradoxně, ale fotbal a alkohol k sobě mají poměrně blízko.
„Povím to narovinu, dobře jsme se napili. Zápas skončil 1:0, vrátili jsme se zpět do střediska a na pokoji na nás čekal třicetilitrový demižon dobrého červeného vína. Tak jsme si tam všichni sedli, popíjeli a zpívali jsme snad dvě hodiny,“ vypráví bývalý československý reprezentant Jozef Štibrányi, jak před půl stoletím slavil národní tým postup do semifinále mistrovství světa.
Strejda pije pivo?!
Pro kolektiv ze šampionátu v Chile to ale byla spíše výjimka než pravidlo. Už jen proto, že jeho kapitánem byl Ladislav Novák, tedy muž, který v dějinách českého fotbalu platí za největší symbol asketismu a dodržování životosprávy a během kariéry se alkoholu dotkl tolikrát, že by se to dalo spočítat na prstech jedné ruky.
„Pivo jsem ho já poprvé viděla s chutí pít v době, kdy byl už dávno mimo fotbal, slavili jsme tehdy něco na chatě, kde se narodil můj tatínek. Z Benešova jsme přivezli sud piva, a to bylo tak strašně dobré, že náš táta vypil celé dvě sklenice. Synovec mi říkal, že jenom zírá, že strejda pije pivo,“ vzpomíná Alexandra Nováková na svého manžela Ladislava, který byl ve vztahu k životosprávě přesným opakem Garrinchy a dalších fotbalistů, kterým do života neblaze zasáhl alkohol.
