Šlégr patří na stadion, v Litvínově bude válet i s dalším veteránem Ručinským
Dát více prostoru hokejovému mládí! To je motto, kterým se budou v nastávající sezoně řídit všechny extraligové kluby. Neznamená to ovšem, že by se z nejvyšší domácí soutěže vytratili superzasloužilí borci ve zralém věku. Například Litvínov má na soupisce dva hráče, jejichž hokejové vzpomínky by vydaly na televizní seriál.
"Kdyby mi někdo před pěti lety řekl, že ještě budu hrát, tak se mu vysměju. Ale tak už to v životě někdy chodí," připouští s lehkým úsměvem dvaačtyřicetiletý útočník Martin Ručinský.
"Člověk si myslí, že má všechno pod kontrolou a ví, jak život prožije a co udělá. Jenže pak je všechno jinak. Já jsem vděčný za to, že ještě můžu hrát, protože spousta kluků by třeba pokračovat chtěla, ale nemohou."
Dost možná, že při úvahách o tom, co bude dál, si litvínovský hráč vypomáhal vzpomínkami na minulou sezonu, která se jeho mužstvu i jemu osobně určitě povedla.
V poněkud složitější roli byl další z majitelů olympijského zlata z Nagana, obránce Jiří Šlégr. Ten se před rokem s hokejem rozloučil a zkoušel pak štěstí ve vysoké politice. Teď se tedy rozhodl naskočit zpátky na extraligový led. "Mám chuť hrát hokej a uvidíme, jestli to půjde a jestli moje hra bude k tomu, abych zápasy odehrál důstojně," říká.
"Já jsem jen rád, že se Jirka vrátil. Myslím si, že on nepatří do sněmovny, ale do kabiny a na stadion. Tam je jeho místo, tam vyrůstal," komentuje Martin Ručinský počin svého vrstevníka a kamaráda.
Šlégr: Klub zkrátka miluju a k hokeji patřím
Šlégr ale zatím neví, co na jeho čerstvé rozhodnutí řeknou dlouhodobě pobolívající záda. "Já si nejdu kazit renomé. V principu je to o tom, že klub zkrátka miluju a k hokeji patřím a budu patřit vždycky."
Faktem ale je, že už samotná přítomnost takového hokejisty v kabině a při tréninku je nezanedbatelným přínosem pro mladší spoluhráče. A dvojnásob to platí v situaci, kdy Litvínov po odchodu několika zkušených obránců musí více spoléhat na ty mladé.
"Snažím se jim na tréninku říkat určité věci a postřehy. Například s Pavelkou jsme se bavili, jestli bude chtít naslouchat a pracovat i po trénincích. Pro klub by bylo dobře, pokud bychom měli zase talentovaného kluka s perspektivou pro národní tým."
