Cyklisté na TdF se před vedrem a větrem schovávají na čele pelotonu
Když je venku v létě vedro k padnutí, hodí se osvěžující větřík. Proti tomu by ale leccos namítali cyklisté, hlavně po včerejší etapě Tour de France, kdy je poblíž pobřeží Středozemního moře provázelo obojí. A snadný je jen recept na to, jak přežít horko. Návod nabízí lékař jednoho z týmů Gérard Guillaume.
„Je to hydratace. To je základ. Musí se pít, pít, pít. Ale dávat si pozor na to, co. Musí to být jenom voda, ostatní může uškodit. Kromě hodně pití je také nutné pořádně jíst. Cyklisté se také musí chránit a věnovat hodně času regeneraci,“ říká lékař týmu FDJ Guillaume.
Tato stáj s sebou mimochodem vozí i kryokomoru, ale o té třeba někdy příště. Ty základní rady dostávají všichni cyklisté stejné a ve 34 stupních jim ani nezbývá, než se jimi řídit. Roman Kreuziger ani netuší, kolik bidonů za etapu vypil. „Vůbec nevím, hodně.“
Proti horku tedy obrana existuje, i když se cyklisté před žhnoucím sluncem na jihu Francie neschovají. Ale dá se něco dělat proti větru?
„Nic se nedá dělat. Jen makat. Když jede člověk sám, tak je ztracený, pokud spolupracuje, tak to jde. Nám se celkem dařilo. Škoda, že závěr nevyšel. Ne, každý den se to podaří," zhodnotil etapu Peter Velits.
Se spolujezdci dělali všechno proto, aby Mark Cavendish opět vyhrál, ale nejen kvůli pádu skončil mistr Velké Británie čtvrtý. Smůlu měl v nervózní etapě také Peter Sagan. U potřetí na letošní Tour skončil druhý. A doplnil myšlenku svého krajana, jak tým může bojovat s větrem.
Peloton čeká Alpy
„Jezdit vpředu. O to se snaží všichni a pak v balíku vzniká nervozita, jsou tam pády. Stále se něco děje. Velmi nervózní etapa. Měla být rovinatá, ale ve finále to bylo dost těžké.“
A ta dnešní nebude jednodušší. Měří 205 a půl kilometru a zavede cyklisty do Albi. Jsou na ní také 4 vrchařské prémie a ta první se jmenuje Vrch třinácti větrů.
