Práce u městské policie mu dala řád. Teď je evropským šampionem v boxu
Ve čtyřiatřiceti letech je boxer Štěpán Horváth na vrcholu kariéry, a potvrdil to i čerstvým titulem evropského šampiona. Přitom v profesionálním ringu není zase tak dlouho a jeho cesta může být i velkou inspirací pro případné nástupce.
Po vítězství nad Němcem Hermannem všem v pražské hale Královka děkoval. Divákům říkal, že vyhrál srdcem. Za sebou toho má několikanásobná mistr republiky Štěpán Horváth tolik, že věděl, kdy má jeho další úspěch přijít. Jednalo se o dosud největší triumf.
„Nepochyboval jsem, že by zápas dopadl jinak. Tohle byl můj den,“ říkal pro Radiožurnál Horváth s tím, že poslat v sedmém kole takového protivníka k zemi je sen. Ve čtyřiatřiceti letech ale končit nehodlá. Naopak, dostal další impuls k pokračování a navázání na složité začátky. „Věřím, že teď půjdu bojovat o světový titul,“ říká profesionální boxer.
Aby se v ringu prosadil, musel tomu uzpůsobit celý život. V podstatě ho překopal a stal se z něj trochu robot. „Mám teď svůj svět. Začátky byly těžké, bylo v nich hodně pádů,“ vyprávěl chomutovský odchovanec. Dříve boxoval interligu v Ústí nad Labem a byl stálým členem reprezentace.
Před lety ale v amatérském ringu skončil. Po roce volna si založil vlastní boxerskou školu a věnoval se mládeži. Zlomovým bodem jeho restartu kariéry se stala práce u městské policie. Horváth měl pravidelný řád, denně chodil v šest ráno do práce, následoval trénink.
Posledním krokem do profesionálního ringu se stal telefonát od české boxerské legendy Lukáše Konečného. Horváth dostal čtvrt roku na přípravu a v roce 2011 se vrátil mezi provazy. Hned první zápas vyhrál.
„Jediný, co vzkážu všem, kteří tenhle sport dělají: Buďte vytrvalí,“ hlásí aktuální držitel pásu pro evropského šampiona WBO. „Box je sport gentlemanů,“ vyhlašuje.
