Hvězda na hrudi má obrovský emocionální náboj. Z holokaustu a nacismu se stal v západním světě symbol absolutního zla. Ale současně se tato absolutnost trochu obnosila, zevšedněla.
Okolí nenápadné vesnice Chelmno nacisté od 8. prosince 1941 proměnili ve vyhlazovací tábor. Přijížděly sem nejen transporty Židů z Polska a protektorátu Čechy a Morava, ale také Romů a Sinthů.
Jarmila Stibicová, Jiří Lukšíček, František Vaczula a Lívia Herzová jsou letošními laureáty Cen Paměti národa. Ve Vinohradské 12 připomínáme jejich životní příběhy.
„Přišla jsem jedním z prvních transportů. Bylo mi 12,“ Helga Hošková Weissová strávila v terezínském ghettu téměř tři roky. Na podzim 1944 ji spolu s rodiči nacisté deportovali do tábora Osvětim.
Sbírka tetovacích razítek z dražby je podle aukční síně jednou ze tří, o jejichž existenci se ví. Jednu má Vojenské lékařské muzeum v Petrohradě, druhou má Státní muzeum Auschwitz–Birkenau.
Osud všech deportovaných židovských mužů, žen a dětí připomíná každoročně Památník ticha akcí Bubnování pro Bubny, a to právě 16. října. V den, kdy odtud odjel první transport.
Analýza ukázala, že protižidovsky zaměřené zprávy a memy převládají obzvláště na instagramu a síti TikTok. Zhruba 70 procent všech uživatelů instagramu přitom tvoří lidé ve věku mezi 13 a 34 lety.
Na nahrávce je slyšet, jak Gina Peddyová učitelům vysvětluje, že pokud mají ve škole knihu o holokaustu, ať zajistí také další knihy na toto téma s protikladnými, jinými perspektivami.
„Na místo se okamžitě vydali policisté. Prozkoumali místo činu a zjistili, že nápisy byly nejspíše vytvořeny dnes mezi osmou a dvanáctou hodinou,“ uvedla v úterý policejní mluvčí Malgorzata Jurecková.
V místnosti číslo 600 zazněla i česká svědectví lidických dětí a žen. „Bylo to v pátek kolem šesté hodiny večer, kdy přišlo 14 nebo 16 gestapáků,“ dochovala se výpověď jedné z nich.
Papež František při pondělním setkání se zástupci židovské komunity v Bratislavě odsoudil antisemitismus. Za druhé světové války byla tehdejší Slovenská republika spjata s nacistickým Německem.
Kriminalisté obvinili nakladatelství Bodyart Press a jednoho člověka kvůli vydání a šíření knihy amerického historika Davida L. Hoggana Mýtus šesti milionů, která popírá holokaust.
Romská autorka Philomena Franzová sepsala své paměti již před 36 lety. Nyní kniha vychází v češtině a její křest proběhne na pietní akci v Hodoníně u Kunštátu.
V době normalizace na troskách táborových baráků vyrostla velkovýkrmna prasat. Stát ji vykoupil až v roce 2017. Nový památník vzniká pod patronátem Muzea romské kultury.
Jejím otevřením vyvrcholilo budování památníku na místě, kde byl za druhé světové války takzvaný cikánský tábor. Zemřely v něm stovky Romů a další odtud odjeli transportem do tábora v Osvětimi.
Žaloba kvůli pozemkům v Šilheřovicích se týkala čtyř desítek parcel. Ústavní soud ale rozhodoval o dalších 11 stížnostech Rothschildů kvůli nárokům na majetek.
Deník píše o nové soše svaté Korony na nádvoří zámku v Moravské Třebové. Právo píše o tom, že policisté po čtyřech letech trestního řízení obvinili vydavatele knih popírajících nacistické zločiny.
Debata v sobě obsahuje nebezpečnou směs ublíženosti, závisti, potlačování nepříjemných pravd a politického zneužívání historie pro současné potřeby – což ostatně Poláci i polští historikové odmítají.
Herci z divadla Husa na provázku vystavili nic netušící Brňany v ulicích složité zkoušce. V kostýmech dávných židovských obyvatel města se ptali na směr k už neexistujícím místům.
Unikátní snímky vznikly za 2. světové války přímo uvnitř terezínského ghetta. Historici z Památníku Ticha, Židovského muzea v Praze a Památníku Terezín dál pátrají po totožnosti lidí na fotografiích.
Už 27. května 1942 – tedy bezprostředně po atentátu – bylo po celém protektorátu vyhlášeno stanné právo. Začaly masové popravy nejen dříve uvězněných odbojářů, ale také náhodně zatýkaných lidí.
Podle autorů je kvůli dlouhé době, která od války uplynula, potřeba se o získání podkladů k vyrovnání pokusit co nejdřív. Na analýzu a nastavení odškodného kabinet ale schválil lhůtu deset let.
Z rady odešel profesor Krajewski a následoval ho historik Lasota i bývalá zástupkyně ředitele muzea Oleksyová. Všichni označili jmenování expremiérky do rady tohoto muzea za čistě politické.
Čtení odpoledne zahájila členka předsednictva Terezínské iniciativy Bohumila Havránková, které je 93 let a byla vězněna v terezínském ghettu. Pamětnice přečetla jména sedmi svých příbuzných.