Před 80 lety byl k smrti odsouzen generál Eliáš. ‚Přináším rád tuto oběť pro svůj národ,‘ řekl u soudu
Krátce po druhé světové válce byl považován za národního hrdinu, po komunistickém převratu v roce 1948 naopak za kolaboranta. Očištění svého jména se generál Alois Eliáš dočkal až po sametové revoluci. Přestože byl někdejší legionář za okupace nacistickými vojsky předsedou protektorátní vlády, celou dobu spolupracoval s domácím odbojem a také s exilovou vládou v Londýně. Právě za to ho přesně před 80 lety nacisti odsoudili k trestu smrti.
„Jen ty buď statečná, je to všechno pro vlast a národ, ještě tisíce a tisíce nás padnou, ale naše oběť nebude marná. Odpusť mi jenom, že jsem ti připravil takový krutý osud a že možná ani toto všechno tebe nemine. Jsi žena vojáka a musíš to také tak nést,“ to jsou poslední slova, která Alois Eliáš řekl své manželce Jaroslavě v den soudního procesu 1. října 1941.
Před 80 lety byl k smrti odsouzen protektorátní premiér generál Eliáš. Více si poslechněte v reportáži Lucie Korcové
„Bývalý předseda protektorátní vlády Alois Eliáš byl prvním senátem lidového soudu pro nadržování nepříteli a přípravu velezrady odsouzen na smrt,“ informoval o rozsudku nad Aloisem Eliášem obyvatele protektorátu také rozhlas.
Předsedu protektorátní vlády nechal zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich zatknout 27. září – v den svého příjezdu do Prahy.
„O svém úmyslu zatknout předsedu vlády informoval Reinhard Heydrich předsedu lidového soudního dvora teprve dva dny předem. Údajně mu odvětil, že na takový proces je potřeba alespoň tři týdny. Čímž se ale Heydrich nenechal zastavit a proces se připravil už na toho prvního,“ říká Radiožurnálu historik z Vojenského historického ústavu Zdeněk Špitálník.
Pět set trestů smrti a 2000 lidí do koncentračních táborů. Uplynulo 80 let od vyhlášení stanného práva
Číst článek
Proces trval čtyři hodiny. Alois Eliáš přiznal svůj podíl na odbojových aktivitách. Stejně jako během výslechů v Petschkově paláci po svém zatčení, ale nikoho ze svých spolupracovníků neprozradil.
„Nemohl jsem nijak přenésti přes své upřímné české srdce, abych jako český člověk tyto své spoluobčany a jejich mnohdy fantastické plány ohlásil úředním německým místům.“
Poté, co si vyslechl rozsudek smrti, pronesl někdejší předseda protektorátní vlády krátké prohlášení. Mluvil klidně a krátce. Mohl říct jen to, co mu okupanti dovolili. Věřil ale, že Češi dokážou číst mezi řádky: „Přináším rád tuto oběť pro svůj národ, jestliže mu bude tato sloužiti jako poslední výstraha.“
Heydricha přežil
Na popravu čekal Alois Eliáš dalších devět měsíců v pankrácké věznici. Němci ho považovali za prominentního rukojmího.
„Důvodem, proč Heydrich s popravou otálel, byl určitě záměr využít svědectví Aloise Eliáše pro další možné procesy. A možná i jako důkaz Heydrichovy všemocnosti, že mohl rozhodovat o tom, kdy ta poprava proběhne,“ vysvětluje historik Zdeněk Špitálník.
80 let od příjezdu říšského protektora Heydricha do Prahy. V českých zemích nastolil vládu teroru
Číst článek
Reinharda Heydricha nakonec Alois Eliáš přežil o několik týdnů. Před popravčí četou skončil až po atentátu na zastupujícího říšského protektora – večer 19. června.
„Je všemu konec. Nemohu dále. Loučím se s vámi všemi a znovu prosím, ať mi má drahá žena vše odpustí. Líbám ji a k srdci tisknu. Zvítězíme!“ napsal v posledním motáku z vězení.
Alois Eliáš se stal jediným předsedou vlády Němci okupovaného státu, kterého nacisté popravili. V roce 1946 byl povýšen in memoriam na armádního generála.
Už o dva roky později ho ale komunisté označili za kolaboranta. Plné rehabilitace se dočkal až v roce 1996, kdy mu prezident Václav Havel udělil Řád bílého lva in memoriam.
