Studenti na stopě historie. Zdokumentovali zatýkání studentů i strach volyňských Čechů z gulagů
Student Miloň Novák byl v srpnu 1969 zatčen na Václavském náměstí, kde si připomínal rok od okupace. Po brutálním výslechu na stanici Veřejné bezpečnosti se na tři týdny ocitnul v pankrácké věznici, kde byl vězněn na malé cele spolu s dalšími zadrženými. Na cele zadržení studenti plakali, ale nepomohl jim ani tatínek – plukovník od policie, který akci velel.
Ze zoufalství se Miloň Novák rozplakal, když mu estébáci oznámili, že bude odvezen na Sibiř. Této děsivé fámě zcela uvěřil. Neuvěřitelným paradoxem události se ale stal jeho tatínek, který pracoval jako plukovník pořádkových sil SNB na Praze 1.
Studenti objevili unikátní deník z Volyně a zdokumentovali vzpomínky studenta, kterého zatkli podřízení jeho tatínkovi, veliteli zásahu
Měl zatýkání a rozhánění převážně mladých lidí v srpnu 1969 na starost. Netušil, že jeho podřízení zatkli jeho syna. Snažil se syna z vězení dostat, ale marně. „Já mu to strašně dlouho vyčítal. Ale prokázalo se, že se zachoval velice dobře,“ vysvětluje studentům z gymnázia Miloň Novák.
Jeho tatínek byl nakonec od policie vyhozen a nastoupil jako dělník do tiskárny. Příběh pana Nováka objevili a natočili studenti z neratovického gymnázia v rámci projektu Příběhy našich sousedů.
Nezisková organizace Post Bellum – Paměť národa i letos na základních a středních školách organizovala projekt Příběhy našich sousedů, v rámci něhož mají žáci za úkol zdokumentovat jeden konkrétní příběh a vytvořit reportáž. Zapojilo se 2150 žáků, 414 učitelů z 375 škol. Zdokumentovali přes 400 příběhů z 2. světové války a komunismu. O vzdělávacích projektech Paměti národa více na webu: https://skoly.pametnaroda.cz/
‚Svět krásný jen na povrchu‘
Další výjimečné vzpomínky v rámci Příběhů našich sousedů zdokumentovali studenti z Malostranského gymnázia.
Volyňská Češka Drahoslava Rút Nývltová jim přečetla úryvky z deníku svého bratra. Vyplynulo z nich, že jejich rodinu od – tentokrát skutečné hrozby – sibiřského gulagu zachránil přepad země nacistickým wehrmachtem.
Ve vesnici Michalovka na Volyni žila šťastně česká rodina evangelického kazatele. Milující se manželé měli čtyři děti. Jeden z jejich synů si psal deník.
Když začala válka, zapsal si: „Všude sníh. Na střechách, plotech, na větvích stromů. Jak je ten svět krásný. Žel, vypadá krásně jen na povrchu. V srdci mám bolest, když si uvědomím ty hrůzy ve světě a vzpomenu na okleštěné Československo…“
Volyň okupovali Sověti od roku 1939, kdy zabrali část Polska a další východní území nacházející se dnes na Ukrajině. Sověti vesnice drancovali, kradli, znásilňovali, rodiny větších sedláků odváželi do gulagů. Sedláci si zoufali.
A když do země v roce 1941 vpadl wehrmacht, mnozí to v prvních chvílích považovali za záchranu, což se týkalo i rodiny evangelického kazatele. Sověti je chtěli poslat do gulagu.
V červnu 1941 si synek do deníku poznamenal, že Sověti zabavují koně: „Smutná zpráva. Berou koně. Každý se třese hrůzou, aby mu nevzali to, bez čeho se při žních neobejde. Mnohem horší zprávou, která s námi otřásla, bylo, že z Michalovky mělo být několik rodin vyvezeno na Sibiř.“
„Věděl o tom jen sekretář Hůlka a nesměl to prozradit pod trestem smrti. To hrozné tajemství, které v sobě nosil, ho téměř zničilo. Rodiny měly být vyvezeny 25. června, ale tři dny před tím vtrhli Němci do země. Sověti měli jiné starosti a my jsme byli zachráněni.“
Příběhy 20. století
V pořadu Příběhy 20. století zazní deset reportáží, které vytvořili žáci a studenti v rámci projektu Příběhy našich sousedů. Zazní příběh studenta Miloně Nováka, volyňské Češky Drahoslavy Rút Nývltové nebo Josefa Cikrta, chlapce, který se jako tříměsíční octl v roce 1944 v jugoslávských horách mezi partyzány.
Poslechněte si celé Příběhy 20. století v audiozáznamu, který najdete na začátku článku.
