První skupina z Británie se sabotážními úkoly. Před 80 lety seskočil nad protektorátem výsadek Out Distance
Vzor důstojníka, spravedlivý a čestný - takový byl podle vzpomínek svých spolubojovníků Adolf Opálka, velitel výsadku Out Distance. Přesně před 80 lety seskočil spolu s Ivanem Kolaříkem a Karlem Čurdou na území protektorátu. Šlo o první skupinu vyslanou z Velké Británie, která měla čistě sabotážní úkoly.
„Seskok neproběhl tak úplně hladce. Opět zde došlo k navigační chybě jako u řady předchozích výsadků. Při seskoku si Adolf Opálka zranil nohu, nenalezli část materiálu. Proto rozhodl, že se skupina rozdělí, každý šel svou cestou,“ popisuje pro Radiožurnál historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu.
Ivan Kolařík navíc na místě ztratil své falešné doklady, ve kterých měl fotografii své snoubenky i s věnováním. Už pátý den po seskoku se proto rozhodl, že spáchá sebevraždu. Doufal, že gestapu bude stačit jeho smrt a ochrání tak svou rodinu.
„Ivan Kolařík byl první obětí z řad československých parašutistů vyslaných z Velké Británie. V podstatě spáchal jakousi bilanční sebevraždu. Ve strachu o své blízké i o blízké své snoubenky se otrávil,“ doplňuje Špitálník.
„V noci ho přivezli a musel být zakopán. Pamatuju, že tu noc ho v tichosti zakopali,“ vzpomínala pro projekt Paměť národa Dana Milatová na to, co se stalo s tělem Ivana Kolaříka. Její otec byl správcem lesního hřbitova ve Zlíně a také členem odbojové organizace Obrana národa.
„Na druhý den otec s nějakým pánem udělali posmrtnou fotografii, aby se vědělo, kdo to je. Protože se to nevědělo. Tak se potom zjistilo, že Kolařík byl pochovaný tam.“
Na konci dubna čekala Opálku a Čurdu první sabotážní akce. S pomocí členů výsadku Silver A a Anthropoid měli navigovat britské bombardéry na plzeňskou Škodovku. Skupina Out Distance ale při seskoku ztratila radiomaják.
Před 83 lety obsadila německá armáda zbytek Československa. O den později pak vznikl protektorát
Číst článek
„Proto se tedy rozhodl Opálka spolu s Janem Kubišem, Josefem Gabčíkem, Karlem Čurdou a dalšími spolupracovníky, že v ose náletu zapálí signalizační ohně. Ohně byly zapáleny, nicméně ten náklad z bombardéru byl svržen jinde, mimo klíčové průmyslové budovy,“ přibližuje historik Špitálník.
„S Opálkou jsem byla v bytě, kde spal. Čtrnáct dní byl u nás. Já jsem byla s maminkou v kuchyni a on spal s tatínkem v ložnici,“ vyprávěla Paměti národa Jarmila Kubrychtová.
Její rodiče poskytli Adolfu Opálkovi úkryt ve svém pražském bytě. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ale smyčka kolem její rodiny začala utahovat.
„Přišla jsem domů a taťka mi říká: ‚Musíš odjet. Tady se něco děje.‘ Tak jsem 17. června odjela k babičce do Hostomic,“ dodala Kubrychtová.
Den předtím dorazil na velitelství gestapa v Praze Karel Čurda, v té době se jeho někdejší spolubojovníci už skrývali v kostele svatých Cyrila a Metoděje. Čurda udal všechny, o kterých věděl, že parašutistům pomáhali.
Příběh jednoho z Birkenau Boys: přežil Mengeleho selekci, jeho rodiče ale skončili v plynových komorách
Číst článek
„Čurda se následně stal konfidentem gestapa. Vydával se často za falešného parašutistu. Po válce, když to vyšlo najevo, byl Karel Čurda zatčen a posléze odsouzen k trestu smrti,“ popisuje Špitálník.
Čurdovu zradu zachytil ve filmu Atentát i režisér Jiří Sequens. Stejně jako poslední okamžiky života Adolfa Opálky.
Velitel sedmi parašutistů, kteří se bránili proti německé přesile, bojoval po boku Jana Kubiše a Josefa Bublíka na kůru kostela. Nakonec se těžce raněný sám zastřelil poté, co spolkl ampulku s kyanidem.
