Alergie na hmyzí jed: pozor na pití z plechovek. Včely a vosy vlezou dovnitř a pak bodají
Svědivý otok, nebo taky náhlý pokles krevního tlaku, nevolnost a ztráta vědomí. Při alergii na hmyzí bodnutí dochází častěji než u jiných druhů alergií k anafylaktickému šoku - tedy k nejzávažnější formě alergické reakce, která může v krajním případě způsobit smrt. Mnohem častější jsou ale místní reakce s otokem. Nejčastějšími spouštěči alergií na hmyzí jed jsou včely medonosné a vosy rodu Vespula. Nejvíc žihadel dostávají samotní včelaři.
Vedoucí včelařského kroužku v Ostrožské Nové vsi Jan Štětina je na včelí jed alergický několik posledních let. Předtím chodil ke včelám běžně jen v krátkém rukávu. „Potom jsem rozšiřoval včelstva patnáct z nich se mně jich dostalo pod kuklu.“
Právě oblast obličeje, úst, rtů, jazyka, ale taky krku je v případě bodnutí včely nebo vosy nebezpečná. Hrozí výraznější otoky nebo taky dušení. Lékařskou pomoc je proto třeba volat co nejdřív.
Včely alkoholičky? Výzkum jejich abstinenčních příznaků může pomoci s pochopením závislostí u lidí
Číst článek
„Začal jsem otékat, začalo mně svrbět tělo a v tříslech. Dával jsem si studenou sprchu. Pak to přešlo, ale následně už stačilo, aby mě píchla jedna včela a alergická reakce se rozjela znovu,“ dodává Štětina.
Alergie na včelí jed je častější v dospělosti a po opakovaném bodnutí hmyzem. Údaje o tom, kolik lidí má alergické reakce na bodnutí hmyzem se ale liší, jak mi řekla primářka alergologie a klinické imunologie Fakultní nemocnice Olomouc Beáta Hutyrová.
„Uvádí se, že deset až třicet procent dospělé populace je senzibilizováno na hmyzí jed. Ale většina z nich je bezpříznaková. Celkové alergické reakce různého stupně včetně život ohrožujícího anafylaktického šoku se vyskytují přibližně u jedna až tří procent běžné populace,“ uvádí.
Odborná pomoc při alergii
Včela, vosa nebo vzácněji čmelák a sršeň patří mezi blanokřídlý hmyz, který při bodnutí do těla vstřikuje jed.
„Jed tohoto hmyzu může vyvolávat jak alergické reakce působením bílkovin vyvolávající tvorbu specifických IgE protilátek, tak i nealergické reakce vyvolané působením nízkomolekulárních látek účinkujících přímo na cévní struktury nebo žírné buňky,“ vysvětluje Hutyrová.
Včelař Jan Štětina po opakovaném projevu alergie vyhledal odbornou pomoc. Při léčbě dostával injekce s malou dávkou alergenu, v tomto případě včelího jedu.
Pasti, jed i hadi. Australští farmáři hledají způsob, jak se zbavit ničivé invaze myší
Číst článek
„S léčbou máme úspěchy a včelaři tak můžou svoji zálibu dál provozovat,“ říká primář Ambulance alergologie a imunologie Uherskohradišťské nemocnice Arnošt Sobol s tím, že alergické projevy jsou pak po bodnutí slabé.
„Dostávají alergenovou imunoterapii formou injekcí. Léčba trvá okolo 3-5 let. Po dosažení určité tolerance alergenu chodí pacienti jednou za šest týdnů na injekci a dá se říct že to přeladění imunitního systému je dlouhodobého charakteru, vydrží i desítky let,“ popisuje Sobol.
U včelařů, kteří dostávají několikanásobně víc žihadel než jiní lidé, může na druhou stranu dojít i k rozvoji tolerance vůči včelímu jedu.
„Popisuje se, že na začátku sezóny se vyskytují velké místní reakce až u dvaceti procent včelařů a během sezony jejich četnost klesá,“ doplňuje primářka Hutyrová z alergologie Fakultní nemocnice Olomouc.
Jak předejít bodnutí?
V případě bodnutí do oblasti úst je dobré jako první pomoc místo ledovat nebo dát člověku s alergií kostku ledu přímo do úst.
Bylo to jako píchnutí od špendlíčku, odmítá herpetolog Hnízdil, že by dívku v Jenštejně uštkl had
Číst článek
„V případě, že by začalo docházet k dušení nebo rozvoji anafylaxe je třeba volat záchrannou zdravotnickou službu,“ konstatuje Sobol. Člověk alergický na hmyzí jed bývá také lékaři vybaven pohotovostním balíčkem, který obsahuje adrenalin v autoinjektoru.
Základním doporučením, jak hmyzímu bodnutí předejít, je nenosit oblečení zářivých barev. Pro hmyz bývá atraktivní hlavně žlutá a červená.
„Dávat pozor bychom měli i při konzumaci sladkých nápojů a hlavně nápojů v plechovkách, tam bývá největší riziko, že hmyz zaleze dovnitř a následně při vypití dojde k bodnutí do rtu nebo do jazyka,“ varuje primář Arnošt Sobol.
Po kousnutí hmyzem jako jsou komáři, mravenci nebo ovádi se může vytvořit reakce přecitlivělosti na sliny vyměšované při kousnutí velký svědící otok. Takové lokální reakce jsou ale jen vzácně nebezpečné.
