Nová léčba oddálí u pacientů s nemocnými ledvinami dialýzu až o několik let, nově ji hradí pojišťovny
Prvním pacientům s chronickým onemocněním ledvin v Česku zaplatily pojišťovny moderní léčbu. Studie totiž prokázaly, že léky, které původně pomáhaly jen diabetikům, jsou vhodné i pro nediabetiky. Moderní léčba dokáže u pacientů s chronickým onemocněním ledvin oddálit dialýzu až o několik let. Nová metoda léčení by mohla podle odhadů nefrologů pomoci deseti tisícům pacientů.
„Ty ledviny se mi opravdu zlepšují. Já jsem ráda teda, že zrovna já jsem ten člověk, který má ty prášky,“ říká Jana Čížková, která se léčí s ledvinami devět let. Chronické onemocnění má v rodině.
Poslechněte si jak moderní léčba dokáže u pacientů s chronickým onemocněním ledvin oddálit dialýzu až o několik let
„Už se nemusím obávat toho, že snad ty ledviny nebudou horší a horší, tak, jako to bylo doposud,“ popisuje.
„Jde o lékovou skupinu, která se jmenuje glifloziny. Ty léky zpomalují progresi poškození ledvin a mohou až o několik let oddálit zahájení dialyzační léčby v případě, že si ty léky nasadí včas,“ upozorňuje vedoucí lůžkového oddělení nefrologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Romana Ryšavá.
Právě včasná diagnostika je u nemocí ledvin problém, pokud lidé zanedbávají preventivní prohlídky u praktického lékaře.
„Stále nějakých 30 až 40 procent pacientů vstoupí do dialyzačního léčení, aniž o svém onemocnění ledvin vědí, takže nejsou vlastně sledováni nefrologem a jdou přímo rovnou z té jedné kontroly na dialýzu,“ doplňuje.
Když posttraumatickou stresovou poruchu nezhojí čas, pomůže virtuální realita, popisuje psychiatr
Číst článek
Ke konci loňského roku podstupovalo podle dat České nefrologické společnosti pravidelnou dialyzační léčbu více než 6200 pacientů.
„Řada těch pacientů tzv. z ulice, kteří nejsou sledováni, ani nikam nechodí. Nechodí moc k praktikovi, nevědí třeba, že mají vysoký tlak deset, dvacet i více let. Neměli vyšetřenou moč a tak dále,“ popisuje Ryšavá.
Miroslav Jordán je pacientem, který pravidelně přichází do Všeobecné fakultní nemocnice. Dialýzu potřebuje od prosince loňského roku.
„V roce 2008 mi vzali jednu ledvinu a od té doby jsem byl připravován na to, že budu chodit na dialýzu,“ říká Jordán. Léčí se i s dalšími nemocemi. „Mám cukrovku, mám vysoký tlak, já toho mám hrozně moc,“ dodává.
Princip dialyzátoru
„Dnešní nové dialyzační přístroje jsou strašně sofistikované a je kladen důraz na bezpečnost,“ dodává nefroložka Romana Ryšavá. „Jakmile se něco stane v mimotělním oběhu, ten přístroj alarmuje,“ říká.
Lidem s depresemi nechybí serotonin, antidepresiva fungují jinak, než jsme si mysleli, odhaluje studie
Číst článek
Přístroj připomíná veliký sloup, nahoře je obrazovka a uprostřed krevní pumpa s kolečky, která se otáčí.
„Základním kamenem té dialýzy je válec, kterému říkáme dialyzátor. Přes ten protéká krev pacienta a očišťuje se od zplodin, které ledviny nejsou schopné odstranit samy,“ líčí doktorka Veronika Satrapová.
„Ten dialyzátor je tvořený polopropustnou membránou, právě podle koncentračního gradientu té látky se vlastně odstraňuje do dialyzačního roztoku,“ dodává.
„Dole v kanystru je takový koncentrát, který se pak smíchává s vodou pro dialýzu. A to si všechno zajišťuje ten přístroj sám. Krev pacienta je odváděna z cévního přístupu krevní pumpou do toho dialyzátoru a pak samospádem zpátky dialyzačním setem do těla pacienta, očištěná. Proto má pacient zavedené dvě hadičky – jedna hadička odvádí krev z těla pacienta, druhá přivádí očištěnou krev zpátky,“ vysvětluje Satrapová.
Nejlepším řešením je u pacientů se selhávajícími ledvinami transplantace. Loni transplantovali lékaři ledviny 450 dospělým pacientům.
