Nový TV dokument po 100 letech odhaluje osudy konstruktérů Titaniku
Byla to nejslavnější loď všech dob. Nepotopitelný a majestátní zaoceánský parník Titanic. I po sto letech od jeho potopení stále fascinuje výzkumníky a historiky. Televizní kanál National Geographic Channel tento týden přichází se sérií nových dokumentů, které objasňují ztroskotání lodi ve vodách mrazivého Atlantiku. První expedici, která objevila vrak, vedl v roce 1985 mořský geolog Robert Ballard. Právě on se po letech vydal po stopách stavitelů Titaniku.
„Myslím na jeden pár bot, kde na dně kdysi zřejmě leželo tělo cestujícího z Titaniku. Vidím srážku Titaniku s ledovcem a jeho klesání ke dnu," vzpomíná Ballard na první okamžiky, když uviděl na mořském dně vrak Titaniku.
„Plno lidí bylo ve vodě, plno z nich nemělo záchranné vesty. Brzo se v mrazivé vodě prochladili. Stačilo dvacet minut v mrazivém oceánu, aby postupně umírali. A jejich těla klesala ke dnu," dodává.
Rozhovor s Robertem Ballardem připravila pro Víkendový Odpolední Radiožurnál Petra Benešová
Sundává si boty a ukazuje, co ho na první pohled v roce 1985 v oceánu zaujalo. V písku na rezavějící lodi ležel pár bot a svíral písmeno "V". Prvního objevitele vraku Titaniku nepřestal příběh této nejslavnější lodi všech dob nikdy fascinovat.
„Začal jsem se zajímat o lidi, kteří luxusní loď, na tehdejší poměry největší, postavili. O skupině stavitelů jsem nic nevěděl. A chtěl jsem se dozvědět víc, kdo byli ti lidé. Tak jsem začal se svým výzkumem," popisuje mořský geolog, který má za sebou už 125 expedic za hledáním starověkých lodí.
Po nalezení vraku majestátního Titaniku v chladných vodách Atlantiku se Ballard začal zajímat o osudy pozůstalých rodin stavitelského týmu. Vydal se do loděnic v Severním Irsku, aby tady vystopoval, jak Titanik vznikal. Jeho výzkum popisuje dokument National Geographic Channel Záchrana Titaniku s Bobem Ballardem.
Před sto lety byly belfastské doky největší na světě. Právě tady vyrostla pod rukama tisíců dělníků královská loď společnosti White Star Line. Titanic měl tři šrouby, hrubou tonáž více než 40 tisíc tun a téměř 270 metrů na délku a 28 metrů na šířku.
Stavební práce na začátku 20. století vedla takzvaná Garanční skupina - tým specialistů, řemeslníků a učňů. Tehdy ji řídil Thomas Andrews, designér a konstruktér zaoceánských parníků. Nikdo z devítičlenné Garanční skupiny ztroskotání Titaniku nepřežil. Andrews byl naposledy viděn v kuřáckém salonu první třídy.
„Vybrali devět lidí, nejlepší specialisty na světě. Jejich příbuzní, které jsem potkal, dlouhá léta mlčeli. Teď začali mluvit o svých vzpomínkách. Chtěl jsem přes tyto lidské příběhy ukázat poslání Titaniku a budoucnost jeho vraku," vypráví Ballard.
Kladl si otázku, jestli Titanic přežije dalších sto let. Vrak na dně oceánu se pomalu rozpadá. Tichý hlubinný hrob 1500 lidí, kteří ztroskotání lodi 15. dubna 1912 nepřežili, stále ohrožují lovci pokladů. Předměty z vraku - lžíce, sklenice, porcelánové talíře nebo šálky - jsou stále na programu komerčních aukcí.
Vrak leží v mezinárodních vodách a neexistuje žádná dohoda, která by ho chránila. Experti a historici se obávají, že právě v roce 2012, sto let od potopení slavné lodi, bude čelit její pohřebiště nájezdům pirátů.
