Zasáhnou prezidentské volby do hledání nové vlády? 'Tři nové pokusy jsou absurdní,' říká politolog
Zasáhnou prezidentské volby do hledání nové vlády? Premiér by po nich mohl dostat nové tři pokusy na sestavení kabinetu, míní ústavní právník Jan Kudrna. Tento výklad Ústavy ale odmítli jak jeho kolegové Jan Kysela a Aleš Gerloch, tak politolog Stanislav Balík. Vláda šéfa ANO Andreje Babiše nyní pravděpodobně důvěru nezíská. První pokus tak bude neúspěšný a vláda podá demisi.
Po prezidentských volbách by sestavování vlády mělo pokračovat druhým pokusem. Existuje ale ještě jiná možnost, domnívá se ústavní právník Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „Zatím se kloním k závěru, že by mohly začít také tři nové pokusy,“ řekl ve vysílání České televize.
Z Ústavy ČR
- Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
- Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
- Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
Tento výklad Ústavy ale ve vysílání Radiožurnálu ostře odsoudil vedoucí katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík. „Je to úplně absurdní výklad a nemá v zásadě nic společného s naší Ústavou,“ poznamenal.
S Kudrnovými slovy nesouhlasí ani jeho kolega z Právnické fakulty pražské Univerzity Karlovy Jan Kysela. Prezidentské volby by podle něj neměly mít na sestavování vlády vliv. Pokud by tedy menšinový kabinet premiéra Andreje Babiše nezískal v úterý důvěru, mělo by se pokračovat druhým pokusem, a to bez ohledu na prezidentské volby.
„Nevím, o jakou pasáž Ústavy se pan doktor Kudrna opře,“ podotýká pro iROZHLAS.cz Kysela. „Ústava mluví o prezidentu republiky, nikoli konkrétně třeba o Pavlu Novákovi nebo Pavlu Dvořákovi,“ vysvětluje Kysela, podle kterého je jedno, kdo v čele daného úřadu stojí.
Stejný názor má také vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. „Změna osoby prezidenta republiky nemá žádný význam. Prezident, vláda, Poslanecká sněmovna jsou ústavními institucemi a nezáleží, jak jsou konkrétně personálně obsazeny," doplňuje.
Dostatečný časový prostor pro Babiše
Menšinový kabinet šéfa ANO Andreje Babiše v úterý s největší pravděpodobností důvěru ve sněmovně nezíská. Odmítly ho podpořit nebo tolerovat všechny strany kromě ANO.
Zeman ve sněmovně podpořil Babišovu vládu. 'Dám mu i druhou šanci, budu ale chtít 101 podpisů,' uvedl
Číst článek
První pokus tak bude neúspěšný, kabinet podá na středečním zasedání demisi a prezident ho pověří vykonáváním funkcí do jmenování vlády nové. Druhý pokus o sestavení kabinetu pak opět připadne Babišovi, jak avizoval prezident Miloš Zeman.
A začne další kolo jednání o sestavení vlády. Prezident by poté znovu jmenoval Babiše premiérem, a následně by jmenoval i jeho vládu.
Ústava ale nedává žádný návod, jak rychle musí jednotlivé kroky proběhnout, například kabinet premiéra Jiřího Rusnoka vládl v demisi pět měsíců. A Zeman už dopředu řekl, že dá Babišovi dostatečný časový prostor.
„Zavazuji se tedy, že vytvořím před avizovaným druhým pokusem dostatečný časový prostor, odpovídající možná německému modelu, aby mohla proběhnout jednání, ať už budou směřovat k většinové koaliční vládě, anebo naopak k menšinové vládě s tolerancí nebo podporou některých parlamentních subjektů," uvedl prezident.
Vláda za několik týdnů nebo měsíců
„Toto období závisí jednak na prezidentu republiky – z hlediska jmenování předsedy nové vlády – a také na předsedovi vlády, jak rychle vládu sestaví,“ shrnul pro Českou televizi vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.
Podle Ladislava Vyhnánka z katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně ale existuje rámcová shoda, jak dlouho by toto mezidobí mělo trvat. „Maximálně řád týdnů je něco, na čem se ústavní právníci shodují,“ uvedl pro Českou televizi.
S tím v zásadě souhlasí i Gerloch. „Mluvil bych také o řádu týdnů. Nicméně nemusí to být dva týdny, ale třeba osm týdnů,“ upřesňuje s tím, že v krajním případě by se jednání o sestavení vlády mohlo protáhnout i na několik měsíců. „Rozhodujícím kritériem je, jestli se něco konkrétně děje a jestli se vedou jednání, která směřují k cíli," dodává pro iROZHLAS.cz Gerloch.
Rozpuštění sněmovny nebo žaloba?
Pokud by se ale lhůta mezi první a druhou žádostí o důvěru prodlužovala kvůli prezidentu republiky, bylo by to podle ústavního právníka Kysely protiústavní.
„Jestliže by lhůta byla dlouhá z toho důvodu, že je obtížné sestavit vládu a hledá se kompromis, pak s tím prezident nemůže nic dělat. Pokud by ale prodlužování bylo na prezidentu republiky, tak bych to považoval z jeho strany za protiústavní obstrukci,“ doplňuje pro iROZHLAS.cz.
Překvapivá změna po devíti hodinách jednání. Hlasovat o důvěře Babišově vládě se bude až v úterý
Číst článek
A mohli by se poslanci proti případnému prodlužování nějak bránit? „Poslanci mohou navrhnout rozpuštění sněmovny a prezident republiky by pak musel vypsat předčasné volby. Potřebují k tomu ale kvalifikovanou většinu, tedy nejméně 120 poslanců, což není jednoduché,“ přibližuje ústavní právník Gerloch. Všech osm stran, kromě hnutí ANO, vládne ve sněmovně 122 hlasy.
Zákonodárci ale mají i další možnosti. „Připadá v úvahu iniciovat kompetenční spor mezi sněmovnou a prezidentem republiky nebo ho žalovat za hrubé porušení Ústavy, pokud bychom dospěli k závěru, že je prodlužování jeho vinou,“ uzavírá Kysela.
Třetí pokus v záloze
Jestliže by byl Babiš i při druhém pokusu o stestavení vlády neúspěšný, musel by prezident jmenovat premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, kterým je nyní Radek Vondráček z ANO.
Pokud by se ani na třetí pokus nepodařilo vládu sestavit, mohl by Zeman rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Následovaly by předčasné volby. Tuto možnost už ale prezident několikrát odmítl.
„Myslím si, že by to byla absolutní pitomost. Podle Ústavy mám právo rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Ale pozor, toto právo nemusím využít. Poslanecká sněmovna může fungovat dál a může fungovat i vláda v demisi,“ upozornil před časem Zeman.
Nově zvolený prezident by po volbách nastupoval oficiálně do úřadu 8. března. Vláda důvěru napoprvé nezískala zatím jen ve dvou případech. Poprvé to byl v roce 2006 kabinet Mirka Topolánka (ODS), kdy mezi prvním a druhým pokusem o získání důvěry uplynuly více než tři měsíce. Druhý pokus už byl úspěšný.
Důvěru pak v roce 2013 napoprvé nezískal také úřednický kabinet Jiřího Rusnoka, který následně vládl bez důvěry v demisi pět měsíců než nastoupila vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).
