Čím dál více lidí se nadchne pro chůzi na boso. Ne vždy je to ale zdravé, upozorňuje fyzioterapeutka
Chůze naboso je čím dál rozšířenější. Aktuálně jsou u nás asi tři tisícovky příznivců této aktivity. Kdo si chce chůzi bez bot na různých typech terénu vyzkoušet, může navštívit některou ze stezek, které u nás staví spolek Bosá turistika. Nadšenci chůze bez bot chodí na boso v létě, v zimě, na vesnici, i ve městě. S tím, že je chůze na boso zdravá vždy, ale nesouhlasí fyzioterapeuti, kteří upozorňují na otřesy při špatné technice chůze.
David Mrhač, který se bosé chůzi věnuje už osm let, radí si chůzi nejprve vyzkoušet na různých stezkách, které spravuje spolek Bosá turistika.
„Na tomto bezpečném a snadno kontrolovatelném terénu si člověk jednak vyzkouší jaké to je chodit na boso po různých površích. Povětšinou také zjistí, že je to příjemné. Hlavně to má stimulační efekt. Chodidla pracují a mají daleko větší škálu podnětů – tím pádem nožní klenba pracuje a děláme tím něco pro své zdraví,“ popisuje Mrhač.
Bosé stezky teď najdete v nejrůznějších parcích, ale také například v mateřských školkách. Jsou prospěšné i podle Ivy Bílkové z Pražské fyzioterapeutické kliniky.
„Máme v kůži, ve svalech a kloubech receptory, které nám informují mozek o tom, co je pod nimi za terén. Mozek dá následně impulzy k vazům a ke šlachám, aby se buď povolily, nebo stáhly – aby postavily nohu tak či onak, aby postavily nohu víc na palec, na malíček, na špičku, na patu. Reciproční inervace způsobuje správné nastavení svalového napětí v chodidle, posiluje svaly v chodidle, aby noha nebyla plochá ani ve stoji, ani při chůzi,“ vysvětluje fyzioterapeutka.
Celoroční bosá chůze
David Mrhač ze spolku Bosá turistika chodí ve volném čase na boso celý rok. Bosá chůze mu přirostla k srdci už v dětství. „Chodidla jsou při chůzi stimulována – což je hodně lidem příjemné – podobně jako při různé masáže. Jakmile má noha tyto podněty, má to na tělo blahodárný vliv.“
Chůze by měla být součástí běžné denní hygieny. Stačí půlhodina denně
Číst článek
Že má chůze na boso prokazatelně pozitivní účinky, se ví už dávno. Celoroční chození na boso po městě ale fyzioterapeutka Iva Bílková nedoporučuje.
„Pokud člověk vysloveně chodí z práce domů, na nákupy v barefootových botech nebo bosou nohou, netlumí dostatečně svoje nárazy paty směrem na asfalt. Otřesy, které následně jdou z paty, kloubních pouzder, kloubů, kotníků, se dále přenášejí přes kosti a svaly na kolena, kyčle, na páteř a dokonce u lidí, kteří mají špatné tlumení, může je poté bolet i hlava nebo krční páteř,“ upozorňuje Bílková.
Také David Mrhač chodí nejraději po přírodních terénech, ale tvrdému povrchu se ve městě bohužel nevyhne. „Nicméně i ten beton, pokud je hladký a člověk po něm nejde dlouho, je také svým způsobem příjemný. Úplně nejlepší ale je, když se typy povrchů střídají.“
Městská špína
Některým lokalitám se David ale raději vyhne. „Vyvarovávám se takových míst jako je Hlavní nádraží, nebo obecně lokalitám, kde je skutečně špína. Je rozdíl mezi městskou špínou a přírodní špínou. Z chodidel jde rozhodně lépe smýt prach, než zbytky asfaltu,“ poznamenává Mrhač.
Fyzioterapeut: Mnohdy nedokážeme povolit sval bez toho, abychom se v mysli uvolnili
Číst článek
„Nemyslím si, že by to bylo úplně zdravé chodit bosky ve městě. Ale líbí se mi, když člověk jde v rámci své rekreace někde po louce, po pěšině bosky, ale do té přírody by měl přijít v sandálech. Boty slouží i jako jakási ochrana poškození kůže, takže se v nich nemusím bát ostrých kamínků, injekčních jehel, skla, drobných střepů,“ říká fyzioterapeutka.
Je to o zvyku
Chůze na boso je také běžná v nejchudších zemích světa.
„Naše nohy vydrží daleko víc, než si myslíme. Spíš je to častěji otázka toho, že ze začátku může být chůze na boso nepříjemná, nebo může bolet, chodíme-li po nějakém špatném terénu. Nicméně nehrozí tak často, jak by se spoustě laikům mohlo zdát, že přijde nějaké poranění,“ uzavírá Mrhač.
Vyvarovat by se chůze na boso měli lidé se zdravotními obtížemi – například s alergií na hmyz nebo s cukrovkou.
