Znečištěné ovzduší škodí růstu plic u dětí, zjistili vědci. Vyčištění vzduchu ale může poškození zmenšit

Snižování znečištění vzduchu přispívá k lepšímu růstu plic u dětí a dospívajících. S touto informací přišli vědci ze Švédska, kteří sledovali růst a vývoj plic u stovek dětí za posledních 20 let. Už dlouho experti vědí, že i malá koncentrace škodlivin ve vzduchu negativně ovlivňuje vývoj a růst plic. Nový výzkum ale ukazuje, že se to dá i napravit.

Tento článek je více než rok starý.

Stockholm Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ilustrační foto

Toxické látky ve vzduchu mohou dokonce přispívat k vývoji nemocí jako je cukrovka, demence, rakovina, onemocnění jater (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Výzkumníci z univerzity Institut Karolinska studovali vývoj plic dětí narozených ve Stockholmu v letech 1994 až 1996. Konkrétně porovnávali výsledky měření funkce plic v osmi, šestnácti a čtyřiadvaceti letech věku.

Sedm tisíc Čechů si ročně vyslechne diagnózu rakoviny plic. Jen 10 procent z nich nekouří

Číst článek

Nezaměřili se na konkrétní populaci - například na osoby s astmatem a dalšími onemocněními plic -, sledovali výsledky měření jednoduše u 1500 dětí bez ohledu na jejich zdravotní stav. Poté tato data srovnali s tím, v jakých oblastech děti žily a jak silné znečištění vzduchu v daných oblastech v průběhu let bylo.

Dlouhodobé úrovně znečištění ovzduší se během sledovaných let ve Stockholmu snížily. Podle jednoho z autorů studie, pediatra Erika Meléna za to může více faktorů. Především ale modernější automobily, které produkují méně škodlivin a obecně vývojem ekologičtějších technologií.

Pneumolog: Respirační obtíže má rok po covidu 10 % lidí. Nemají poškozené plíce, změnili si dechový vzor

Číst článek

Vědci přišli na to, že s každým poklesem úrovně škodlivých látek ve vzduchu se u dětí o něco zvětšil objem plic. Samozřejmě u toho brali v úvahu to, že děti rostou a s nimi se zvětšují i jejich orgány. Nezapomněli ani na škodlivé faktory, jako je kouření nebo onemocnění.

Růst vědci zaznamenali nad rámec očekávaného zvětšení objemu plic. Pokud by se znečištění vzduchu nezměnilo, u sledovaných jedinců by bylo o 20 procent vyšší riziko poškození plic.

Podle studie americké univerzity v Chicagu ve státě Illinois z roku 2019 ovlivňuje kvalita ovzduší všechny orgány v těle. Toxické látky ve vzduchu mohou dokonce přispívat k vývoji nemocí jako je cukrovka, demence, rakovina, onemocnění jater. Zároveň ale mohou negativně působit i na zdraví kostí a kůže, snižovat plodnost a ohrožovat vývoj plodu v děloze.

Lékaři v Motole poprvé v Česku transplantovali plíce pacientovi, kterému je poškodil covid-19

Číst článek

Závěr studie výzkumníci zveřejnili v jedno smutné výročí - před deseti lety totiž zemřela Ella Kissi-Debrahová. Devítiletá Ella byla prvním člověkem ve Velké Británii, který má v úmrtním listu uvedené znečištění vzduchu jako příčinu smrti. Ella trpěla těžkým astmatem - žila navíc v Londýně, v oblasti, kde znečištění vzduchu přesahovalo povolené limity.

To podle patologa ke smrti dívky přispělo. Uvedl také, že za její úmrtí můžou i úřady, které Ellině matce neposkytly potřebné informace o skutečném dopadu škodlivin ve vzduchu na zdraví dítěte. Její matka Rosamund Kissi-Debrahová se teď snaží spolu s aktivisty o to, aby úřady přijaly takzvaný Ellin zákon - tedy legislativu, která by čistý vzduch zahrnula do lidských práv.

Magdaléna Fajtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme