‚Střet zájmů u nich není relevantní.‘ Proč Agrofert dál inkasuje z Bruselu miliardy na přímých platbách?

Premiér Andrej Babiš (ANO) nadále ovládá holding Agrofert. S takovým závěrem uzavřela Evropská komise po více než dvou letech auditní šetření ke střetu zájmů. V praxi to znamená, že koncern nemá nárok na unijní dotace. Přesto z Bruselu dál inkasuje miliardy na přímých platbách na hektar a chov dobytka. Jak je to možné? Není tam co ovlivnit, tvrdí evropská administrativa. V Česku by přitom Agrofert nyní nemusel dosáhnout ani na veřejné zakázky.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Holding Agrofert uložil premiér Andrej Babiš (za ANO) v únoru 2017 do svěřenského fondu | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Přes 100 tisíc hektarů. Takový objem půdy obdělává holding Agrofert. Odpovídá to velikosti dvou Prah či 34 Bruntálů.

Skupina, kterou premiér Babiš vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů, tak díky tomu každoročně inkasuje z evropského rozpočtu horentní sumy na nárokových dotacích, tedy na přímých platbách na hektar a chov dobytka.

Německo nově vede Babiše jako skutečného vlastníka Agrofertu. Dokládá to úřední výpis u dceřiné firmy

Číst článek

Také na tuto unijní podporu se přitom vztahuje evropská legislativa ke střetu zájmů, jak loni v červenci potvrdil eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Jenže doposud žádná stopka navzdory auditnímu šetření nepadla a Brusel peníze dál vyplácí.

„Otázka střetu zájmů není u přímých plateb relevantní,“ uvedl pro iROZHLAS.cz zdroj z Bruselu obeznámený s vyplácením unijních dotací s tím, že členské státy do jejich přidělování nemohou zasahovat. „Nárok na přímé platby mají všichni, kdo obdělávají půdu,“ doplnil.

V podobném duchu se nedávno pro iROZHLAS.cz vyjádřila také Evropská komise. „Není tam ze strany národních orgánů rozhodovací proces, který by mohl být střetem zájmů ovlivněn,“ přiblížila Sophie Dirvenová z tiskového odboru. Přímé platby se totiž odvíjejí od velikosti obdělávané půdy či množství chovaných zvířat.

Úřady tak nemají příliš prostor pro vlastní invenci. Na rozdíl od investičních projektů, u kterých se žádosti firem detailně posuzují, proto přímé platby nebyly ani předmětem auditního šetření. Nebylo totiž co kontrolovat.

Článek 61 evropského finančního nařízení ke střetu zájmů se tak u přímých plateb podle komise použije pouze v případě, kdy by tuzemské úřady upravovaly dotační pravidla ve prospěch konkrétních příjemců.

Kritika Bruselu

Rozporují to například opoziční Piráti či organizace Transparency International. Podle nich by Agrofert neměl mít – s ohledem na aktuální závěry auditního šetření – nárok na žádné veřejné peníze. „Nutně se tedy musí na evropské úrovni otevřít také otázka přímých plateb, které pomáhal vyjednávat sám Babiš,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Milan Eibl, šéfanalytik Transparency.

Zemědělské dotace

  • Přímé platby tvoří první pilíř evropské zemědělské politiky. Žádat o ně může každý zemědělec, který splní podmínky dané ministerstvem zemědělství. Vedle dotací na hektar a počet hospodářských zvířat lze čerpat příspěvek také na ekologické hospodaření či dotace pro mladé zemědělce. Podat musí takzvanou jednotnou žádost a SZIF je poté hromadně schvaluje. A vyplácí také první zálohy.
  • Druhý pilíř zemědělské politiky tvoří Program rozvoje venkova, ze kterého lze čerpat peníze na investiční projekty, tedy například na nákup nových traktorů či jiných položek týkající se modernizace hospodářství. Oproti přímým platbám se proplácí až zpětně, nejdříve z českého rozpočtu a poté z Evropské komise. A právě na tuto oblast se zaměřili unijní kontroloři během své auditní mise.

Nejde o žádné drobné. Ve výroční zprávě Agrofert uvádí, že jen za rok 2019 získal na provozních dotacích, jejichž „převážná část je navázána na zemědělskou prvovýrobu“, přes 1,5 miliardy korun. Zpravidla se jedná právě o nárokové dotace. Přesnou částku ale, jak upozornily také Seznam Zprávy, nelze z dokumentu vyčíst.

Agrofert s takovým výkladem nesouhlasí. Nechal si k tomu zpracovat právní analýzu. „Na oblast přímých plateb máme jiný právní názor, podepřený mimo jiné i vlastními právními stanovisky,“ uvedl pro iROZHLAS.cz už dříve mluvčí holdingu Karel Hanzelka.

Evropský audit zemědělských dotací nicméně stále běží. Ovšem i v tomto případě předběžné závěry střet zájmů potvrdily. Do Česka dorazila už i finální zpráva, výsledky však ministerstvo zemědělství nechce říct. Aktuálně čeká na smírčí řízení. „Termín smírčího řízení k auditu ke střetu zájmů nebyl doposud stanoven,“ sdělil redakci mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Definitivně ukončen je však už první audit Evropské komise, který se týkal dotací vyplácených především ministerstvem průmyslu a obchodu. Brusel finální auditní zprávu ke střetu zájmů zveřejnil minulý pátek na svém webu. Babiš podle dokumentu nadále ovládá holding Agrofert a porušuje tak evropskou i českou legislativu.

Kontrola zakázek

Český zákon o střetu zájmů přitom firmám, které alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, zakazuje pobírat vedle dotací také investiční pobídky a účastnit se veřejných tendrů. Od státních podniků Lesy ČR a Čepro má přitom Agrofert každoročně obří zakázky.

„Jsme přesvědčeni, že Evropská komise vykládá české právo v rozporu s českou judikaturou a pravomocnými rozhodnutími českých orgánů, na což nemá ani podle evropské legislativy právo. Komise nezjistila reálný stav věcí, jen se slepě řídila politicky motivovanými udáními z České republiky. “

Karel Hanzelka (mluvčí Agrofertu)

„K dosavadnímu postupu máme externí i interní právní analýzy a aktuálně se zpracovávají analýzy k tomu, jak postupovat dále,“ přiblížila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová pro iROZHLAS.cz Podle legislativy ke střetu zájmů by totiž podnik měl začít Agrofert z veřejných tendrů vyřazovat.

„Striktně se držíme zákona, takže musíme ctít zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Nemůžeme tedy veřejně předjímat postup vůči konkrétním potenciálním účastníkům zadávacích řízení,“ pokračovala Jouklová. Loni Lesy ČR podle ní uzavřely s Agrofertem zakázky za zhruba 800 milionů korun, letos pak tendry v hodnotě 2,2 miliardy korun.

Podobně je na tom také Čepro, kterému dceřiná firma Agrofertu, společnost Preol, dodává pravidelně biopaliva. „Ve svém přístupu k dodavatelům jsme se vždy opírali o posudky nezávislých právních kanceláří (…) a tuto naši pozici pravidelně aktualizujeme,“ uvedl redakci mluvčí podniku Marek Roll. O vzniku nového posudku informovaly také Hospodářské noviny.

Kvůli obchodování s holdingem si Čepro nechalo zpracovat právní analýzu už v minulosti, jak upozornil server iROZHLAS.cz. „V současné době neprobíhá žádné zadávací řízení, u kterého by byla pravděpodobná účast společností ze skupiny Agrofert. Můžeme tedy celou věc pečlivě analyzovat. Nic jiného nám ani nezbývá, protože k této otázce dosud nebylo vydáno žádné výkladové či metodické stanovisko,“ doplnil Roll.

Tendry pro holding Agrofert se zabývá také policie, která požádala Čepro i Lesy ČR v lednu o součinnost. Šetření podle informací iROZHLAS.cz souvisí s širším trestním oznámením kvůli porušení zákona o střetu zájmů.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme