ČSSD požádala Ústavní soud, aby zdržel podpis smluv o vyrovnání státu s církvemi

Sociální demokraté se snaží zdržet dnešní podpis smluv mezi vládou a církvemi. Poslanci ČSSD požádali Ústavní soud, aby to zakázal předběžným opatřením. Důvodem je podle ČSSD fakt, že po uzavření smluv by jejich přezkoumání Ústavním soudem byl jen formální akt.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tisková konference ČSSD, Bohumil Sobotka | Foto: Filip Jandourek

„Nevidíme žádný důvod k tomu, aby vláda takovýmto způsobem spěchala a vytvářela do budoucna potenciál pro legislativní zmatek."

„Dokonce se domníváme, že účelem vlády možná i je vyvinout tlak na Ústavní soud, aby musel rozhodovat už v situaci, kdy vláda postupuje podle tohoto zákona,“ prohlásil šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dění kolem podpisu smluv o církevních restitucích sleduje Nikola Bojčev

Je však nepravděpodobné, že by soud stihl před podpisem smluv rozhodnout. Premiér a zástupci církve se kvůli tomu scházejí v poledne.

„Teoreticky se to stihnout dá, ale v tuto chvíli nemám informaci o tom, že by předseda Ústavního soudu svolával mimořádné plénum. Plénum je plánováno standardně na úterý, návrh jsme ještě včera večer na jednání pléna zařadili, ale o svolání pléna na dnešní den by musel rozhodnout předseda Ústavního soudu, a já zatím žádnou takovou informaci nemám,“ řekl generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.

ČSSD ale pamatuje i na to, že by soud nemusel o zákazu podpisu rozhodnout včas. „Právě proto tam navrhujeme také to, aby pokud by se to nepodařilo z důvodu velmi malého času, aby Ústavní soud zakázal plnění těchto smluv do doby, než bude vykonatelný eventuální další nález Ústavního soudu v dané věci, který by měl být výsledkem ústavní stížnosti, kterou jsme podali,“ uvedl místopředseda strany Lubomír Zaorálek.

Ústavní stížnost na církevní restituce podaly také Věci veřejné a KSČM.

Premiér podepíše smlouvy o vyrovnání s církvemi. Zřejmě nepůjdou zrušit

Číst článek

Smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve dostat v příštích 30 letech náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Část můžou získat formou státních dluhopisů. Ke společnému podpisu se jako jediná ze 17 účastnických církví zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů.

Baptisté jako jediní odmítají církevní restituce. Nabízená částka je prý příliš vysoká

Číst článek

Církevní restituce | Foto: ČTK

Nikola Bojčev, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme