Stát chce kompenzovat negativní dopady stavby jezu u Děčína na krajinu v okolí Labe, ale v zahraničí

Stát chce negativní dopady stavby jezu u Děčína na krajinu v okolí Labe kompenzovat investicemi do ekologie v cizině. V Česku taková opatření nejsou možná. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) poslali zástupcům Evropské komise (EK) dotazy, zda je přípustné provést taková opatření na území jiného státu EU. Potvrdili to zástupci z Úřadu vlády a příslušného ministerstva. Na odpověď EK české úřady čekají.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Labe na Děčínsku (ilustrační foto) | Foto: Ganossi | Zdroj: Pixabay | CC0 Creative Commons,©

Jez u Děčína je podle rejdařů klíčový pro budoucnost tuzemské vodní dopravy, měl by výrazně přispět k lepší splavnosti Labe pro nákladní lodě. Jeho stavba se však několik let odkládá, podle dřívějších předpokladů měl být hotov kolem roku 2021, nyní Ředitelství vodních cest odhaduje jako optimistický termín začátku stavby rok 2023.

Vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe by stálo 610 miliard, spočítalo ministerstvo dopravy

Číst článek

Stát se při přípravě stavby potýká zejména s problémy okolo vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí. V této souvislosti loni rozhodovala Správa národního parku České Švýcarsko o stanovení možných opatření, které měly kompenzovat nepříznivé vlivy stavby na životní prostředí. Správa došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat. Tím by byla celá stavba ohrožena.

Kompenzace v zahraničí

Vláda to však odmítla a pověřila ministra životního prostředí, aby se pokusil vyjednat možnost kompenzací za hranicemi. Brabec proto nedávno zaslal dopis evropskému komisaři Karmenu Vellovi s dotazem, zda je možné realizovat kompenzační opatření ve vztahu k břehovým náplavám i na území jiného státu.

Podobný dotaz dostal od Babiše předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle ministerstva dopravy budou odpovědi klíčové pro stanovení dalšího postupu kolem přípravy stavby.

Situaci kolem stavby komplikuje například zahrnutí části území u Děčína do soustavy Natura 2000, což je soubor chráněných území na území EU. Stát uvažoval o možnosti posunutí vymezení chráněného území asi o 20 kilometrů na německé území, to však podle ministerstva životního prostředí není možné.

Ekologové nesouhlasí

Ekologům se plán na kompenzace v zahraničí nelíbí. Podle programového ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželouha sice lze některá kompenzační opatření uskutečnit i mimo dané území, primární by však měl být ohled na krajinu v Česku. V případě děčínského jezu jsou podle něj úvahy o kompenzačních opatřeních navíc zbytečné, protože stavba je podle něj nevhodná a neefektivní.

Polsko oprášilo myšlenku kanálu Dunaj-Odra-Labe. Chystá ho s Čechy a Slováky

Číst článek

Rejdaři volají po urychlené stavbě jezu mnoho let. Nedostatečná dopravní infrastruktura na Labi má podle nich fatální dopady na tuzemskou lodní dopravu. Rejdaři tak převážejí každý rok méně zboží, na čemž tratí desítky až stovky milionů korun ročně. V roce 2017 rejdaři převezli 1 567 700 tun nákladu, meziročně o zhruba 210 tisíc tun méně. Pokles pokračoval i loni.

Plavební stupeň u Děčína patří stejně jako další připravovaný jez u Přelouče do seznamu staveb, na které se vztahuje novela zákona o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme