Odložené obvinění i silná zkušenost s koronavirem. Přečtěte si, kdo je nový pražský arcibiskup Graubner
Vatikán rozhodl, že novým pražským arcibiskupem se stane Jan Graubner, dosavadní olomoucký arcibiskup a předseda České biskupské konference. Jaký je příběh nového pražského arcibiskupa? Jaké byly v minulosti jeho postoje k problémům týkajícím se nejen katolické církve?
Třiasedmdesátiletý Jan Graubner bývá považován za jednoho z předních představitelů konzervativního křídla římských katolíků v Česku. Sám se přitom za konzervativce nepovažuje, nicméně podle svých slov „cítí zodpovědnost za věrnost nauce církve i správné praxi“.
V pátek byl jmenován v pořadí 37. pražským arcibiskupem. Do funkce, ve které vystřídá Dominika Duku, bude uveden 2. července. Svůj výběr považuje za „velké překvapení“ a v úřadu je připraven zůstat několik let. Počítá s tím, že bude podobně jako Duka přesluhovat.
Knězem od roku 1973
Jan Graubner se narodil v roce 1948 v Brně, dětství a dospívání strávil spolu se čtyřmi sourozenci ve Strážnici na Slovácku. Vztah k bohu získal především od matky a rozhodnutí stát se knězem v něm uzrálo už v dětství.
Osvědčený Graubner má dostatek zkušeností, bude člověkem udržovacího charakteru, hodnotí historik
Číst článek
Po absolvování gymnázia chtěl pokračovat studiem teologie na univerzitě v Olomouci, nebyl však napoprvé přijat, pracoval proto rok v továrně. Znovu se na vysokou školu přihlásil v roce 1968, tentokrát uspěl.
Knězem se stal v červnu 1973. Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 byl osm let farářem ve Vizovicích a současně administrátorem v Provodově a Horní Lhotě u Luhačovic.
Do nejvyšších církevních kruhů začal stoupat po listopadu 1989. Biskupské svěcení přijal roce 1990 a po smrti arcibiskupa Františka Vaňáka v září 1991 převzal správu arcidiecéze. O rok později, tedy v roce 1992, se stal 14. arcibiskupem olomouckým
Od roku 1999 je předsedou správní rady Univerzity Palackého v Olomouci. Na Cyrilometodějské teologické fakultě tam působí z titulu svého arcibiskupského úřadu jako její velký kancléř.
V letech 2000 až 2010 byl předsedou České biskupské konference. Znovu jím byl do tohoto úřadu zvolen v dubnu 2020 a zastává ho dodnes.
Od exprezidenta Václava Klause obdržel v roce 2008 Řád T. G. Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.
Podpora Benedikta XVI i Duky
Před několika dny se Jan Graubner zastal svého předchůdce Dominika Duky, když ten ve svém článku vyjádřil jistou míru pochopení pro ruské vojáky, kteří na Ukrajině znásilňují ženy a dívky.
„Pokud chceme o delším textu informovat stručně, musíme se ptát na jeho celkový smysl a všechny jednotlivosti vidět v souvislosti. Z tohoto pohledu vidím uvedený článek jako vyvážený,“ řekl Graubner.
Po Dukovi se stal pražským arcibiskupem Jan Graubner. Jmenoval ho papež František
Číst článek
V minulosti budoucí pražský arcibiskup podobně podobně podpořil bývalého emeritního papeže Benediktovi XVI. v jeho kauze údajného krytí sexuálního zneužívání. Vyjádřil hluboké politování nad hanebnými útoky, které jsou proti emeritnímu papeži vedeny. V dopise mimo jiné uvedl, že stejně jako emeritní papež i on doufá v to, že očista církve bude respektovat jak práva obětí, tak ochranu křivě obviněných a ochotu celého společenství činit pokání a zřeknout se všeho, co poškozuje mravní životní prostředí nejen v církvi.
Sám Graubner byl nařčen z přehlížení činů faráře Františka Merty, který v 90. letech zneužíval ministranty a později byl odsouzen k podmíněnému trestu. Trestní oznámení na Graubnera ale policie odložila a arcibiskup vždy tvrdil, že žádná provinění kněží nezakrývá.
„Arcibiskup, který se o prvním případu dozvěděl, kněze pouze přeložil na jinou faru, kde se poté zneužívání opakovalo. Protože mezi zneužívanými byly i děti, několikrát jsem vyzval Graubnera, aby zasáhl. Když jsem viděl, že není v církvi vůle případ vyřešit, řekl jsem mu, že podám trestní oznámení. On mi odpověděl, že pokud to udělám, odstoupí,“ uvedl k případu 14. června 2000 tehdejší student teologické fakulty olomoucké univerzity Václav Novák, který na oba duchovní podal trestní oznámení.
„Měl jsem tehdy svědectví (o zneužívání), byla závažná, ale ne zcela průkazná. Nemohl jsem proto udělat jednoznačný závěr, a proto jsem Mertu poslal jinam. Snažil jsem se věc sledovat a od té doby nepřišla žádná připomínka,“ uvedl Graubner.
Zastánce celibátu
Nový arcibiskup je známým zastáncem celibátu. V rozhovoru z 22. 5. 2008 pro olomoucký Deník na otázky, zdalipak by bylo možné zmírnit celibát, odpověděl: „Slovo zmírnění se tu nedá vůbec použít. Copak by někdo mohl zmírnit manželskou věrnost? Buď je, nebo není. Kdo ji nechce vzít vážně, nemá vstupovat do manželství, protože tím snižuje partnera, kterého nebere vážně a podkopává manželské štěstí od počátku. S celibátem je to podobné. Myslíte, že kvůli lidem neschopným věrného manželství, se má manželství zrušit? Určitě ne.“
Medvědí služba církvi, hodnotí kněz Dukova slova o znásilnění žen. Podle Graubnera byl text vyvážený
Číst článek
Tentýž deník později (19. 3. 2010) zkoumal, jaké je spojení mezi celibátem a projevy pedofílie u některých kněží. Graubner i tehdy nařízenou sexuální abstinenci bránil.
„Odborné průzkumy ukazují, že celibát a sexuální zneužívání dětí spolu nijak nesouvisí. Bohužel, daleko více případů zneužívání se vyskytuje v rodinách od vlastních otců, nebo ve školách od učitelů,“ řekl a doplnil, že „každý hřích poškozuje nejen hříšníka, ale i celé společenství církve a zároveň uráží Boha. Proto je nám každého hříchu upřímně líto.“
Koronavirus
V době pandemie koronaviru byl olomoucký arcibiskup podporovatelem očkování. „Očkování není samospasitelné, ale jak je vidět z menšího procenta nemocných ve skupině očkovaných, je to nástroj, který pomáhá. Prosím ty, kteří mohou být očkovaní a zatím nejsou, aby se z ohledu na ostatní obyvatele nechali očkovat,“ uvedl například v rozhovoru v listopadu 2021 v rozhovoru pro radio Proglas.
‚Není možné přejít to mlčením.‘ Katolická církev nesouhlasí s politickými názory Lipovské a Nerušila
Číst článek
On sám měl s nemocí covid-19 zkušenost. Onemocněl v roce 2020, kdy se podle historika Jaroslava Šebka „doslova ocitl na prahu smrti“.
Po vpádu Ruska na Ukrajinu napsal jménem českých a moravských biskupů dopis moskevskému patriarchovi Kirilovi, kterého vyzval,aby se zasadil o okamžité ukončení bojů.
„Současná invaze ruských vojsk na Ukrajinu a konflikt mezi Ruskou federací, Ukrajinou a Běloruskem je v přímém rozporu s naší vírou, která hlásá, že máme stejnou důstojnost, že jsme bratři a sestry a že jsme bližní," stojí v úvodu.
