Otazníky nad otrávenou Bečvou. ‚Je to záhada. Ryby žily tam, kde by už neměly,‘ popisují rybáři
Utahuje se smyčka. Právě tak ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) komentoval na čtvrteční tiskové konferenci podezření, že smrtící kyanid se dostal do řeky Bečvy z průmyslového areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. Na konkrétní kanál podle něj ukázaly odběry vzorků. A hledání přímého viníka je prý na dobré cestě. Pátrání Radiožurnálu přímo na místě ale přináší spíše další otazníky.
„Bylo to v neděli ve čtyři hodiny odpoledne. Chytal jsem tu zrovna rybky, když přišli rybáři z dolního toku řeky, že tam mají asi otravu, že jim tam uhynuly ryby. A jestli je to u mě taky,“ vypráví Vladimír Foltýn. Zkušený rybář, který má u Bečvy kousek za Valašským Meziříčím malou chatu. Stojíme přímo u řeky na upravené zahrádce a čerstvý důchodce bezradně rozhazuje rukama.
Kdo zabil ryby v Bečvě? ‚Smyčka se utahuje kolem areálu Tesla Rožnov,‘ uvedl ministr Brabec
Číst článek
Je v tom totiž háček. Nebo spíš možná hák. Svou oblíbenou chatku má totiž asi tři kilometry po proudu od silničního mostu v Juřince. Tedy části Valašského Meziříčí, odkud podle policie smrtící kyanid do řeky vytékal. A v neděli odpoledne byl i přesto v lovu úspěšný.
„Normálně jsem tu chytil živé ryby. U břehu jsem zahlédl dokonce štiku a nikde okolo nebyla jediná mrtvá ryba. Úhyn žáden,“ říká rozhodně prošedivělý Valach, který v oblasti dělal 20 let krajského porybného. Řeku tu zná jako málokdo. A místo, kde jeho kolegové zaznamenali první úhyn ryb, je od něj další dva kilometry po proudu.
Ryby žily a žijí pořád
Proč ryby uhynuly až po dalších čtyřech kilometrech, to si zkušený rybář vysvětlit neumí. „Je to nesmysl, když pustím kyanid do řeky, tak ty ryby hynou hned. Cestou jsou navíc dva jezy, kde se ta voda musí promíchat. Není možné, aby to tudy jen tak proteklo,“ diví se Foltýn.
Že na malebném místě napůl cesty mezi Valašským Meziříčím a Choryní v neděli odpoledne skutečně živé ryby plavaly, potvrdil i jeho soused z protějšího břehu, majitel bývalého mlýna z dob původního toku řeky a také někdejší starosta nedaleké obce Lešná Jiří Šnajdar. „Ano, viděl jsem je. A jsou tam pořád. Úhyn tady nebyl žádný,“ říká uprostřed někdejšího mlýna někdejší starosta.
Vracím se k řece. Zprava podle policie přitekl v ohromujícím množství a koncentraci smrtící kyanid, ale podle očitých svědků tu ve stejnou dobu plavaly živé ryby. Nalevo dál po proudu je Choryně – tedy místo, kde už začaly plavat břichem vzhůru. Nemohl se tedy jed do řeky dostat kousek dále po proudu?
Kanál v křoví? Byl čistý
Vydáváme se proto po jednom z břehu dolů. Prší a všude je bláto. Stačí ale ujít jen asi sto metrů a v křoví nacházíme nenápadné ústí kanálu s vytékající vodou. Odkud vede? Podle všeho odvádí odpad z nedaleké fabriky CIE Plasty CZ. Ta těsně sousedí s jednou z největších chemiček u nás – společností Deza z holdingu Agrofert.
Do Bečvy se mohly dostat stovky kilogramů kyanidů, míní expert. Revitalizaci odhaduje na několik let
Číst článek
Deza byla mezi podezřelými jako první, ústí odpadu z její čističky je totiž jen o pár set metrů výše. A i pod její výpustí ryby podle svědků žily. Chemičku ostatně jako možného pachatele úřady s odkazem na čisté vzorky rychle vyloučily. O sousední továrně se ale dosud nemluvilo. Vyrábí plasty pro automobilový průmysl. Za chvíli už mluvíme po telefonu s jejím ředitelem Jaromírem Chovancem.
Kyanidy? To je prý vyloučené: „Tuhle látku vůbec nepoužíváme, nemáme k čemu. V naší technologii jsou maziva, ale nepoužíváme žádné chemie na bázi kyanidu. Takže to u nás ani nemůže vzniknout. Naše výpusť byla samozřejmě zkontrolovaná mezi prvními a žádné znečištění tam zjištěno nebylo.“
A dávají mu v tom za pravdu také rybáři, kteří katastrofu jako první objevili. O kanálu, který by lépe odpovídal zjištěnému úhynu ryb, prý dobře vědí. „Byl jeden z prvních na ráně a samozřejmě se hned kontroloval. Vše bylo v pořádku,“ vypráví o chvíli později člen místní organizace Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Jiří Kašpar. Právě on o 11 dní dříve jako první volal k otrávené řece místní hasiče.
Masivní úhyn všeho živého v řece až po čtyřech kilometrech od výpusti si neumí vysvětlit ani on. „Je to tady záhadou pro každého,“ krčí rameny rybář.
Limity překročené o půlku
Co přesně tedy Českou inspekci životního prostředí a také policii k nenápadné výpusti o kus výše proti proudu řeky přivedlo? Zástupci úřadů v tomto směru zarytě mlčí, nicméně podle dobře informovaného zdroje Radiožurnálu to byl vzorek vody, který inspektoři před kanálem odebrali v pondělí. Tedy den po zjištěném zamoření řeky. Test měl v tomto vzorku ukázat hodnotu 1,6 miligramu kyanidu na jeden litr.
Odkud se dostal do Bečvy kyanid? Policie se zaměřila na čistírnu ve vzdáleném Rožnově pod Radhoštěm
Číst článek
Na internetu hledáme, jaké jsou povolené limity. Odpověď nabízí nařízení vlády z roku 2015. Celkový limit pro kyanidy v průmyslových odpadních vodách je podle něj jeden miligram na litr. Vzorek z pondělka tedy přípustnou hodnotu překročil o málo více než polovinu.
Jenže například v nejpostiženějším úseku řeky pod Lhotkou nad Bečvou byly tyto hodnoty ještě ve středu překročené dvacetinásobně, tedy zhruba na úrovni dvaceti miligramů na litr. Alespoň tak to do médií řekl předseda Územního svazu rybářů pro severní Moravu a Slezsko Pavel Kocián. V třicet kilometrů vzdáleném Přerově pak byly podle něj limity ve stejnou dobu překročeny čtyřnásobně.
Mohl tedy smrtící kyanid skutečně do Bečvy přitéct z Rožnova pod Radhoštěm? O zhruba 15 kilometrů dlouhém kanálu z tamního průmyslového areálu bývalé Tesly nevěděla až do minulého týdne ani většina místních. A to včetně těch, kteří u výrobce televizorů před rokem 1989 pracovali. Potvrzují to večer někdejší zaměstnanci v jedné z rožnovských hospod na předměstí.
„Dozvěděli jsme se to až teď. Vůbec jsme netušili, že se to posílalo až tak daleko,“ říká mi u piva jeden z pamětníků. S chemikáliemi i prudkými jedy se nicméně podle něj v areálu skutečně nakládalo ve velkém a nejinak je tomu prý i v současné době.
Kyanidy? U nás ne, ale...
Ráno projíždíme hlavní branou průmyslové zóny na okraji Rožnova a snažíme se v rozsáhlém areálu zorientovat. Sídlí tu desítky firem včetně velkých průmyslových provozů. Všude jsou velká potrubí vedená nad zemí, budovy jsou většinou organizované do čtvercových bloků. Mezi nimi projíždí co chvíli kamion nebo auto. Ve vytrvalém dešti a mlze působí industriální prostředí poněkud depresivně.
Kyanid se do Bečvy dostal z kanálu v Juřince na Valašskomeziříčsku, potvrdili policisté
Číst článek
Mezi budovami pendlují zaměstnanci jednotlivých firem, do řeči ale nikomu příliš není. „Já nemůžu mluvit, já nic nevím,“ zní nejčastější odpověď na otázku po kyanidech. Pokud už někdo promluví, pak většinou tak, že v „jeho“ fabrice určitě nic takového není, zatímco u sousedů zcela určitě ano.
Obcházíme postupně většinu z nich, včetně místní galvanovny. Právě v těchto provozech se historicky kyanidy používaly. Manažer firmy MS Technik Tomáš Maralík ale ubezpečuje, že dnes už s kyanidovými jedy nepracují.
„Byla tady inspekce, které jsme předložili veškeré bezpečností listy, a neshledalo se žádné pochybení, protože tady s kyanidem ani nepracujeme,“ říká v zasedačce firmy muž středního věku s dlouhými vlasy svázanými do culíku.
A obdobně se vyjadřují i zástupci ostatních firem. Až na jednu. Po dalších hodinách pátrání uvnitř rozsáhlého areálu totiž zbývá jedna, která s kyanidy skutečně pracuje. Akciovka Liss. Jde o pobočku švýcarského koncernu, která na Valašsku produkuje luxusní číselníky pro vyhlášené hodináře v zemi pod Alpami.
Zvoníme na recepci, ředitel závodu Robert Lovecký prý ale na místě není, i když na parkovišti stojí jeho vůz. Telefon zvedá, ale bavit se nechce a odmítá jakýkoliv oficiální komentář. Mimo záznam ovšem vylučuje, že by jeho firma měla s kauzou cokoliv společného.
Z naší čističky to nebylo
Odpad ze všech objektů v areálu každopádně zpracovává centrální čistička. Spravuje ji akciová společnost Energoaqua, která je zároveň nástupnickou firmou po bývalé Tesle. Čistička je uprostřed areálu – velká budova s komínem, vedle ní čisticí nádrže. Pokud cokoliv škodlivého z areálu patnáctikilometrovým kanálem až do Bečvy uniklo, muselo to projít tudy.
Odpuštění nájmů nebo půjčení malých vodních nádrží. Ministr Toman slíbil pomoc rybářům od Bečvy
Číst článek
Šéf firmy Oldřich Havelka už v týdnu pro server iROZHLAS.cz potvrdil, že ve firmě i v areálu jako takovém zasahovala policie. Zároveň ale odmítl, že by smrtící kyanid z jejich čističky odtekl. Zvoníme na sekretariát firmy a čekáme na přijetí.
Ve své kanceláři v nejvyšším patře nejvyšší budovy areálu nás za chvíli vítá odhadem šedesátník, který větší části industriální zóny velí. Mluví v hádankách a v náznacích. A navíc jen obecně. Konkrétní být odmítá, podepsal prý mlčenlivost policii.
Postoj má ale jednoznačný: z čističky uprostřed areálu nic uniknout nemohlo. „Můžu to vyloučit, protože nemáme jakékoliv indicie o tom, že bychom takové množství tady vůbec skladovali, natož ho pustili někam dál.“
Jen další otázky
Odcházíme z průmyslové budovy a hledáme auto pod spletí syčícího a kouřícího potrubí. Vracíme se o mnoho kilometrů níže k Bečvě, konkrétně na silniční most u Choryně. Právě tady – čtyři kilometry od výpusti rožnovského kanálu – zjistili rybáři nejbližší úhyn ryb.
Dál po proudu je podle posledních analýz brněnských akademiků jen spálená a mrtvá řeka, ve které nepřežil ani plankton. Na pohled ovšem vypadá normálně, nijak se neliší od úseku, kde podle svědků život zůstal.
Opakujeme si v duchu základní žurnalistické otázky. Kdo, co, kdy, kde, jak a proč. Podařilo se na ně odpovědět? Z poloviny jistě ano. Ví se přece, že před dvěma týdny zabily kyanidy vypuštěné do Bečvy téměř 40 tun živých ryb a nechaly po sobě mezi Choryní a Přerovem mrtvé koryto. Jenže na zbývající otázky, tedy „kdo, jak a proč“, odpovědi bohužel nemáme. A místo nich v hlavě běží spíše další otazníky.
