Politici šermují počtem sporů o církevní restituce. Oficiální čísla ale nejsou. Poslední data dala vláda loni
Je to jeden z podpůrných argumentů, proč zdanit církevní restituce, který minulý týden použil také prezident Miloš Zeman. Teď se ale ukazuje, že vláda Andreje Babiše (ANO) o jejich množství nemá aktuální přehled. Řeč je o žalobách církví na stát o majetek. Jak zjistil server iROZHLAS.cz, chybí údaje za poslední rok. Kabinet má přitom mít souhrnné zprávy o dopadu církevních restitucí na stole co tři měsíce.
Jde o jeden z úkolů vládní koalice v souvislosti se zákonem o majetkovém vyrovnání s náboženskými subjekty. Dokumentem, který na základě podkladů od ministerstev a dalších státních institucí připravuje Úřad vlády, se však naposledy nejspíš zabýval kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Zeman souhlasí se zdaněním církevních restitucí. Vadí mu žaloby na obce
Číst článek
Ten také krátce po svém vzniku zkraje roku 2014 inicioval vznik vládního výboru, který má problematiku církevních restitucí na starosti. Na jeho webu lze ale dohledat zprávy pouze do podzimu 2017, tedy do období před sněmovními volbami.
Vedoucí odboru komunikace Vanesa Šandová to vysvětluje tím, že se na novější zprávy zatím nedostalo. „Zprávy se zveřejňují potom, co je schválí vláda. Pokud nejsou zveřejněny, tak nejsou schválené. Ono se to nějak dělá zpětně, ale bohužel,“ reagovala na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Kde se projednání dokumentů zadrhlo, nevysvětlila. „Nemáme tyto informace k dispozici. To je všechno, co vám k tomu můžu říct.“
Vláda Andreje Babiše má přitom rest hned u trojice dokumentů, a to přesto, že téma církevních restitucí patří mezi hlavní politickou agendu. Redakce proto požádala o vysvětlení i šéfa kabinetu, ten ale na dotazy nereagoval. Mluvčí vlády Petra Doležalová redakci posléze doplnila, že kabinet by měl materiály projednat ještě během v září.
2304 žalob
Ze statistik vládního výboru, které jsou k dispozici, nicméně vyplývá, že na stát kvůli sporům o majetek s církvemi míří stovky žalob. Konkrétně jich je 2304, přičemž ukončeno jich zatím bylo 638. Údaje jsou platné k březnu 2017.
Přehled soudních sporů o majetek mezi státem a církvemi ukazuje následující graf. V součtu jde o 3358 žalob – číslo se liší kvůli tomu, že v některých sporech církve žalují více státních institucí. Nejvíce žalob eviduje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který však v řadě sporů zastupuje jiné státní instituce.
Největší tíhu restitucí ovšem nese Státní pozemkový úřad, který rozhodoval o vydání zemědělské půdy a sloužil i jako správní místo pro spory mezi církvemi a Lesy ČR.
Loni v březnu vedl celkem 1137 soudních sporů. A jejich počet stále narůstá. Nyní úřad podle mluvčí Moniky Machtové eviduje více než 1200 žalob, jen letos za první půl rok tak přibylo zhruba padesát nových.
Do finále se zatím v případě Státního pozemkového úřadu dostalo přibližně 500 sporů. „Žalob, které se dají označit jako úspěch, je téměř 400. V poměru k neaktivním sporům to představuje úspěch v 72 procentech případů,“ popsala mluvčí.
Proč se vedou soudní spory
Vedle finanční náhrady za nevydaný majetek náboženské subjekty v souvislosti se zákonem o církevních restitucích žádaly o navrácení zabavených pozemků, zemědělské půdy, ale i lesů, hradů, klášterů či uměleckých předmětů. V případě, že dané úřady jejich žádost zamítly, mohly se vůči rozhodnutí bránit žalobou. Další část sporů se týká takzvaného určení vlastnictví nemovitostí, kdy se domáhají historického církevního majetku, který spadl do vlastnictví obcí či soukromníků.
Stává se i to, že církve žalobu v průběhu řízení stáhnou. „Žalobce žalobu stáhne v důsledku zhodnocení možného výsledku na základě dřívějších podobných sporů, ve kterých bylo rozhodnuto ve prospěch SPÚ,“ doplnila Machtová pro iROZHLAS.cz.
Rekordmanem jsou křižovníci
Církve se soudí o pozemky o velikosti několik metrů čtverečních, ale i o velké nemovitosti. Žaloby podaly náboženské instituce na různých úrovních – o majetek se tak se státem pře například Arcibiskupství pražské a olomoucké i jednotlivé římskokatolické farnosti či církevní řády.
Mezi rekordmany v tomto ohledu patří řád křižovníků s červenou hvězdou. Jen Státní pozemkový úřad v jeho případě eviduje kolem 80 žalob. Soudní cestou se domáhá určení vlastnictví například u pozemků v Dobřichovicích či pražském Hloubětíně.
V druhé části sporů rozporuje dřívější rozhodnutí úřadu o nevydání majetku, což se týká například pozemků v Ďáblicích nebo ve Slivenci. Další jeho žaloby míří i na Lesy ČR či ÚZSVM. Ten v jeho případě eviduje celkově přes 130 sporů (údaje k letošnímu březnu).
Řád – jediný českého původu, který v roce 1233 založila Eliška Přemyslovna – má 15 členů a podle serveru Novinky.cz spravuje majetek v hodnotě 20 miliard korun. Patří tak mezi nejbohatší řády v Česku.
Křižovníci získali v rámci církevních restitucí skoro tři tisíce hektarů lesů a přes 800 hektarů půdy, z toho je podle serveru velká část v Praze a okolí.
Zdanění náhrad církvím
Kvůli množství žalob změnil názor na možné zdanění církevních restitucí také prezident Miloš Zeman, původně byl jeho postoj neutrální. „Mě poněkud dožralo, jestliže svatá církev se domáhala žalobami různého pofiderního majetku i po uzavření restitučních zákonů jak na obcích, tak na krajích,“ prohlásil.
Zabavení majetku jako součást demokratizace? Komentář na síti nemusí být stoprocentně logický, říká Pirát
Číst článek
Návrh komunistů na zdanění náhrad, která má Poslanecká sněmovna projednat ve druhém čtení příští týden, podporují kromě hlavy státu také premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ČSSD a SPD.
Zcela rozhodnuto zatím není u Pirátů, kteří po vládě požadují podrobnou právní analýzu, zda byla finanční náhrada církvím skutečně nadsazena.
„Věc průběžně řešíme, samotné jednání o tomto návrhu ještě ani neproběhlo Poslaneckou sněmovnou,“ řekl ve středu předseda strany Ivan Bartoš v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Interpretaci, že Piráti zdanění podporují, odmítl. On sám by pro něj podle vlastních slov nehlasoval.
Proti se postavila naopak pravicová opozice, která považuje návrh za protiústavní. I proto se k celé věci nechce vyjadřovat předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
„Ta kauza jistě doputuje k Ústavnímu soudu a je vyloučeno k ní z mé pozice zaujímat stanovisko,“ reagoval na dotaz redakce.
To, že se budou bránit proti návrhu případně soudní cestou, církev ústy kardinála Dominika Duky už ohlásila.
Zdanění církevních restitucí
- Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Návrh podporuje i vládní ČSSD.
- Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.
- Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona od roku 2013.
- Kardinál Dominik Duka považuje návrh na zdanění náhrad za skandální. Církve by se podle nejvyššího představitele katolické církve v zemi bránily soudně.
