Chránit whistleblowery před odvetou má nový zákon. Velké firmy musí od srpna zřídit oznamovací kanál
Několik posledních dnů mají firmy na to, aby se připravily na nová pravidla ochrany oznamovatelů korupce. Od 1. srpna se musí, prozatím jen velké firmy nad 250 zaměstnanců, přizpůsobit novému zákonu. Ten má chránit oznamovatele nekalostí před odvetou zaměstnavatele.
Doteď se tato „ochrana“ whistleblowerů neboli oznamovatelů protiprávního jednání, vztahovala jen na státní správu, typicky třeba na ministerstva, tudíž je to pro některé firmy úplně nové.
Česko už má zákon na ochranu whistleblowerů, milionové pokutě od Evropské unie se ale nevyhne
Číst článek
Nově se má kromě veřejných institucí týkat taky všech firem nad 50 zaměstnanců. Ty teď mají ale ještě čas, menší firmy, tedy ty mezi 50 a 249 zaměstnanci, mají novou povinnost zavést až od prosince.
Těch velkých se to ale týká už teď. Pro některé z nich to však až taková novinka není. Podobná pravidla platí i v dalších zemích Evropské unie a hlavně zahraniční společnosti se sídlem v cizině už jsou na ně zvyklé.
Firmy budou muset zřídit takzvaný kanál pro oznamování.
„Musí umožnit tomu oznamovateli, aby se na společnost mohl obrátit písemně, typicky třeba e-mailem nebo přes webovou aplikaci, ústně, na příklad přes telefon, a na žádost osobně. To je jedna část povinností, ale aby to celé fungovalo, tak tam také musí být někdo, kdo zajistí, že s oznamovatelem bude komunikováno a celá věc bude prošetřena a vyvodí se z toho závěry,“ vysvětluje advokát Michal Nulíček z kanceláře Rowan Legal.
Vláda předložila zákon na ochranu whistleblowerů, odborníci ho ale kritizují jako nedostatečný
Číst článek
Tím může být přímo někdo z firmy anebo externista. Oznamovatel by pak díky zákonu měl být chráněn před odvetou ze strany zaměstnavatele – třeba vyhazovem, přeřazením na nižší pozici, vyčleněním z kolektivu a podobně.
Zkušenost s tím mají na příklad na České poště. Tam mají zaměstnanci možnost nahlašovat nekalé praktiky od roku 2015.
„Ročně dostáváme zhruba kolem deseti až patnácti oznámení, které se týkají téhle a dalších oblastí, kterým říkáme nekalé jednání. Jedná se o střet zájmů, vztahy na pracovišti mezi vedoucím a podřízeným tedy bossing, využívání výhod a veřejných zakázek,“ popsal Vladimír Brož z České pošty.
Pokud by se člověk nechtěl z jakéhokoli důvodu důvěru obrátit se se svým podezřením na někoho zevnitř firmy, může věc oznámit ministerstvu spravedlnosti, které se tím také musí zabývat.
