V pátek 38 letounů, v sobotu 39. Čína druhý den v řadě narušila vzdušný prostor Tchaj-wanu
Čína vyslala dva dny po sobě dosud největší množství bojových letounů do vzdušné obranné zóny Tchaj-wanu. Po pátečních 38 strojích v sobotu narušilo tchajwanský vzdušný prostor celkem 39 letadel, která přiletěla ve dvou vlnách. Podle zahraničních médií o tom v neděli informovalo tchajwanské ministerstvo obrany. Vedení ostrova již dříve počínání Pekingu odsoudilo.
Čína, která považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii, se k manévrům dosud nevyjádřila.
Tchaj-pej nejprve informovala v sobotu o průletu 20 čínských bojových letounů poblíž Prataských ostrovů, což je strategická lokalita v Jihočínském moři, na kterou si Tchaj-wan činí nárok. V noci na neděli pak ministerstvo obrany oznámilo průlet dalších 19 strojů čínského letectva ve stejné oblasti, jednalo se údajně většinou o stíhačky J-16 a Su-30.
V pátek Peking rovněž vyslal k tchajwanskému vzdušnému prostoru dvě skupiny letadel, první se pohybovala poblíž Prataských ostrovů a druhá proletěla nad průlivem, který odděluje Tchaj-wan od Filipín, což je klíčová vodní cesta spojující Pacifik a Jihočínské moře.
Tchajwanský premiér Su Čen-čchang v sobotu kroky Číny odsoudil jako akty vojenské agrese, které poškozují mír v regionu.
Peking se k incidentům zatím nevyjádřil. V minulosti však podobné průlety tchajwanských vzdušným prostorem zdůvodňoval nutností ochrany suverenity Číny a jako reakci na příklon Tchaj-peje ke Spojeným státům, které jsou největším mezinárodním podporovatelem ostrova.
Čína považuje Tchaj-wan za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Peking nicméně v poslední době zvyšuje vojenský a politický tlak na Tchaj-wan ve snaze přimět ostrov, aby se podvolil čínské vládě. Někteří experti varují, že by se Čína mohla v příštích letech pokusit ostrov ovládnout silou.
