Producenti nikdy neměli mé svolení, říká vdova po hasiči z Černobylu. Kvůli seriálu čelila kritice
Osud jejího manžela se stal ústředním příběhem úspěšné minisérie Černobyl, kterou zhlédly miliony diváků, víc než půl roku po premiéře prvního dílu ale Ljudmila Ignatěnková tvrdí, že k tomu producentům nikdy nedala své svolení. V aktuálním rozhovoru pro BBC také popsala poslední romantickou chvíli, kterou se svým zesnulým manželem mohla strávit, ale i nepříjemné stíhání novinářů a kritiku, jíž musela po odvysílání seriálu čelit.
„Když jsem zjistila, že o mně bude natočený film, cítila jsem se ublíženě a velice nepříjemně,“ popisuje v rozhovoru pro britskou televizi BBC Ljudmila Ignatěnková – vdova po seržantu Vasiliji Ignatěnkovi, jehož posádka dorazila na místo výbuchu mezi prvními.
SERIÁL VS. REALITA: Trojice potápěčů, likvidátoři, bioroboti. Kdo byli hrdinové černobylské tragédie?
Číst článek
K mohutné explozi, která otřásla jadernou elektrárnou Černobyl, došlo 26. dubna 1986. Ljudmila tehdy žila ve spokojeném manželství a společně s Vasilijem čekala první dítě.
Události oné noci jí ale navždy změnily život. Při pokusu uhasit střechu vybuchlé elektrárny byl její manžel zasažen smrtelnou dávkou radiace a o necelé tři týdny později následkům záření v nemocnici v Moskvě podlehl.
Tragický osud mladého manželského páru se stal jedním z hlavních příběhů minisérie Černobyl, který vznikl v koprodukci americké HBO a britské Sky. Seriál se letos dočkal obrovského diváckého úspěchu. Ljudmile, kterou v minisérii ztvárnila herečka Jessie Buckleyová, ale přinesl jen nepříjemnosti.
Po odvysílání prvních dílů ji prý začali nahánět novináři a neváhali ji obtěžovat ani u jejího bytu. „Došlo to až do bodu, kdy mi novinář strčil nohu do dveří a začal rozhovor se mnou nahrávat,“ popisuje pro BBC.
‚Zabila své dítě‘
Ljudmila už dříve sdílela své vzpomínky, které vyšly v roce 2015 v knize Modlitba za Černobyl: kronika budoucnosti. Zde popisuje, jak musela uplatit personál nemocnice v Moskvě, aby se dostala za manželem. Navštívit ho mohla na pouhou půlhodinu, objímat ani líbat ho ale nesměla.
OBRAZEM: Po stopách černobylské katastrofy. Podívejte se do míst, odkud před lety zmizel život
Číst článek
„Řekla jsem zdravotní sestře, že umírá. A ona mi řekla, co jsem čekala: že dostal dávku 1600 rentgenů. Čtyři sta jsou smrtelná dávka. Řekla mi, že sedím vedle jaderného reaktoru,“ svěřila se autorce knihy, běloruské spisovatelce Světlaně Alexijevičové.
Na poslední okamžiky strávené s manželem nyní vzpomíná také v rozhovoru pro BBC – konkrétně na 1. květen, kdy měla možnost Vasilije v nemocnici navštívit.
„Vstal a dal mi tři karafiáty schované pod polštářem. Byly to poslední květiny, které mi donesl… Budu si do konce života pamatovat, jak jsme společně stáli u okna. Nevěděli jsme, jestli je právě tohle naše společně strávená romantická chvíle,“ popisuje pro BBC.
Návštěvou manžela se ale vystavila radiaci i těhotná Ljudmila, která ve snaze vidět Vasilije tehdy lékařům tvrdila, že už dvě děti má. Dítě zemřelo čtyři hodiny po narození.
Po odvysílání seriálu se tak vdova dostala pod palbu kritiky, že „zabila“ vlastní dítě.
„Ptali se mě, proč jsem byla s manželem, přestože jsem věděla, že jsem těhotná. Řekněte mi ale, jak jsem ho mohla opustit? Myslela jsem si, že dítě je uvnitř mě v bezpečí. Tehdy jsme o radiaci nic nevěděli,“ vysvětluje i po tolika letech se zoufalstvím v hlase.
3000 dolarů
Seriál jí tak přinesl řadu těžkostí, s nimiž se musela vyrovnávat. „Bylo velice těžké se na film dívat. Objevilo se tam i hodně lží – například záběr, jak stojím s jeho botami v rukou. Ano, je pravda, že Vasilije pohřbili i s jeho botami, byly ale v hrobu spolu s ním,“ říká Ljudmila.
Seriál Černobyl očima Drábové: Není lehké se na něj dívat, ale vidět by ho měl každý. Když to vydrží
Číst článek
Ignatěnko byl pohřben do zinkové rakve ve slavnostní výstroji. Boty mu ale neobuli, protože měl oteklé nohy. V televizní adaptaci je proto Ludmila v dané scéně drží v rukou, jak ale tvrdí v rozhovoru, ve skutečnosti se ale věci odehrály jinak.
Seriál ale podle Ljudmily správně vykresluje například to, že lidé tehdy chodili oblečení velmi nalehko. A realitě odpovídá i šedý pletený svetr, jaký měla v seriálu na sobě herečka zastupující Ljudmilu. Přesto se u ní seriál nedočkal takových ovací, jaké sklidil u diváků HBO a britské Sky.
„Myslím, že se filmová společnost vůči mně zachovala velmi špatně,“ stěžuje si Ljudmila, které vadí především to, že se s ní nikdo kvůli natáčení osobně nesešel.
„Volali mi z Moskvy a řekli, že natáčejí v Lotyšsku a Kyjevě, mě ale nemohli zkontaktovat. Pak mi řekli, že mi zaplatí 3000 dolarů. ‚Za co?‘ ptám se. A oni na to: ‚Jen tak, za to, že existujete.‘ Řekla jsem jim, že nikdo nedává peníze ostatním jen tak, a zavěsila jsem,“ tlumočí pro BBC obsah telefonátu.
Ljudmila člověku na druhé straně telefonní linky nevěřila – myslela si, že jde o podvod. Na otázku novinářky BBC, zda byl důvodem její nedůvěry fakt, že šlo o moskevské číslo, odpovídá kladně. „Z Ruska se nám na Ukrajinu běžně nevolá, jsme s Ruskem v konfliktu,“ vysvětluje vdova.
HBO jakákoliv obvinění popírá. Ve vyjádření pro BBC píše, že producenti filmu přistupovali ke všem příběhům – včetně toho Ljudmily a Vasilije – maximálně citlivě a že byli před natáčením i během něj s vdovou po zesnulém hasiči v kontaktu.
„Ljudmile byla také nabídnuta příležitost se do vyprávění příběhu zapojit a dát nám zpětnou vazbu,“ píše se ve vyjádření, podle něhož prý Ljudmila producentům nikdy neřekla, že si nepřeje, aby byl její příběh do minisérie zahrnut.
