Čína se stává novým odbytištěm tuleního masa z Kanady
Čína a Kanada uzavřely dohodu o dovozu tuleního masa. Obchod okamžitě vyvolal vlnu protestů, zejména ze strany ochránců zvířat, podle kterých tak Peking podpořil kruté zabíjení těchto živočichů. Upozorňují také na skutečnost, že Evropská unie dovoz tuleních produktů už zakázala.
Pro Čínu jde o další zdroj potravin a uzavřená dohoda navíc do budoucna umožní i dovoz dalšího produktu ceněného více než samotné maso či olej, tedy tuleních kůži.
O exportu tuleního masa z Kanady do Číny mluvil na Radiožurnálu východoasijský zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš
Kanadská ministryně rybolovu v Pekingu potvrdila, že Čína je už nyní třetím největším dovozcem ryb a mořských plodů z Kanady, po Spojených státech a Evropské unii a Ottawa nyní doufá, že získala další lukrativní trh, po Japonsku a Jižní Koreji.
Kanada se totiž snaží získat nová odbytiště, protože do většiny evropských zemí tulení produkty nesmí prodávat a v této souvislosti argumentuje, že komerční lov tuleňů má už 350tiletou tradici a je důležitým zdrojem obživy pro šest tisíc rybářů žijících na kanadském pobřeží Atlantiku.
Proti dovozu tuleních produktů protestovalo v Číně 41 domácích organizací na ochranu zvířat či přírody, což není v Číně příliš obvyklé. Všechny kritizují kruté zabíjení tuleních mláďat, kvůli kterému byl dovoz tuleních produktů do zemí EU zakázán.
Ochránci přírody nemají žádné slovo
Evropskou veřejnost i politiky odradily drastické záběry, na kterých jsou tuleni taženi na háku a pak na lodi zabiti nebo jsou stahováni zaživa z kůže.
I když vláda v Ottawě pravidla pro lov zpřísnila, Evropská unie zůstala neoblomná. Proto se také obrátila směrem k Číně. Šéf jedné z čínských organizací na ochranu zvířat v této souvislosti použil staré čínské přísloví, které říká: „Nedaruješ druhému to, co sám nechceš.“
Ochránci přírody nicméně v Číně nemají prakticky žádné slovo, přestože téma ochrany přírody a životního prostředí se především u příslušníků mladé generace stává stále důležitějším a mladí Číňané věnují těmto tématům mnohem větší pozornost.
Přesto celonárodní zákon na ochranu zvířat v Číně nebyl dosud přijat, je zatím jen ve fázi příprav a není jasné, kdy vejde v platnost. Dosud tak existují jen určitá ustanovení či předpisy chránící vzácné živočišné druhy a například za zabití pandy velké, která je národním symbolem, hrozí i trest smrti.
