Daniel Ortega se stal už potřetí prezidentem Nikaragui

Podle oficiálních výsledků Daniel Ortega zvítězil v prezidentských volbách ve středoamerické Nikaragui. Jeden z kandidátů na prezidenta ale odmítl uznat výsledky a mluví o rozsáhlých volebních podvodech.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nikaragujský prezident Daniel Ortega hlasuje při prezidentských volbách

Nikaragujský prezident Daniel Ortega hlasuje při prezidentských volbách | Zdroj: Reuters

Daniel Ortega zatím získal skoro dvě třetiny hlasů, a i když sčítání není hotové, šéf volební komise už ho označil za vítěze. Podle protikandidáta Fabia Gadey ale výsledek neodráží realitu. Gadea tvrdí, že má ‚podložené podezření, že se při volbách staly podvody nevídaných způsobů a rozměrů‘.

Gadea tvrdí, že ještě není sečtený venkov, který mu prý přinese daleko víc hlasů. Těžko říct, jestli by to stačilo, pravice se totiž neshodla na jednom kandidátovi a to se nejspíš odrazilo v Ortegově náskoku.

Přehrát

00:00 / 00:00

O volbách v Nikaragui mluvil v Odpoledním Radiožurnálu redaktor David Koubek

Nesrovnalosti a podvody ale hlásí i nezávislé pozorovatelské týmy, které volby sledovaly, navíc bez souhlasu nikaragujských úřadů. Jednu volební místnost prý například zapálili, volební komise prý nepouštěly příznivce opozice volit, někteří voliči byli postřeleni a podobně. Na vyjádření pozorovatelů EU se ještě čeká. Jeden z nich, český europoslanec Edvard Kožušník, ale upozorňuje ještě na další kontroverzi kolem voleb:

„Někteří mluví i o tom, že porušil danou ústavu. Podle výkladu některých právníků nemůže znovu kandidovat v těchto volbách. On má samozřejmě k tomu výklad, že může. V tom je ta polemika.“

Daniel Ortega byl v 80. letech na návštěvě Československa

V Praze byl 6. května 1985 za tehdejším prezidentem Gustávem Husákem. Byl jedním z vůdců takzvané sandinistické - z marxistických ideálů vycházející revoluce, která svrhla dlouhou diktaturu rodinného klanu Somozů.

Pak byl několik roků v čele vojenské junty, v druhé polovině 80. let poprvé prezidentem, tehdy tento někdejší partyzán bojoval proti jiným partyzánům, takzvaným contras, které v rámci studené války podporovaly v boji proti nikaragujské vládě Spojené státy.

Prezidentské volby prohrál v roce 1990 a od té doby se pokaždé pokoušel o nejvyšší úřad. To se mu nakonec povedlo. Tehdy už se ale spíš od marxistických ideálů přiklonil ke katolické víře, kterou nyní prosazuje. Teď tedy nejspíš vyhrál znovu.

Za jeho vlády se lehce zvedla životní úroveň, čímž si zajistil popularitu a přízeň voličů. Kritici ale namítají, že bez pomoci venezuelského prezidenta Huga Cháveze by to nedokázal.

David Koubek, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme