Konflikt v Sýrii má sektářský rozměr, jehož význam stále roste
Syrská občanská válka už trvá skoro dva a půl roku. Boj proti vládě prezidenta Bašára Asada přitom není jen bojem proti diktátorskému režimu. Stále důležitější roli hraje v syrské občanské válce i příslušnost bojujících stran k jednotlivým náboženským skupinám.
Sýrie je z drtivé většiny muslimská země, to ale ještě naznamená, že je nábožensky jednotná. Mísí se tam totiž velmi pestrá škála různých islámských sekt. Jejich příslušníci spolu ještě před několika lety žili v míru. To se ale kvůli válce rychle mění.
„Dostávají se na povrch, myslím si pravidelně, příběhy přátelství lidí, z nichž jedna žena byla alávitka a druhá byla sunnitka, a nikdy tuto identitu neřešily, nebylo to tím nejdůležitějším v jejich životě. A v průběhu posledního půl roku nebo roku ta přátelství najednou končí,“ upozorňuje arabista Jan Čuřík na méně viditelné, ale velmi hluboké rány, které způsobuje občanská válka syrské společnosti.
Konflikt v Sýrii má nezanedbatelný náboženský rozměr. Podrobnosti zjistíte z příspěvku redaktora ČRo Ondřeje Himmera.
Sektářský rozměr celého konfliktu má ale také mezinárodně politické souvislosti. Asadova rodina se hlásí k šíitské sektě alávitů, a také díky tomu má podporu šíitského Íránu i šíitského hnutí Hizballáh ze sousedního Libanonu.
Povstalci, kteří se rekrutují většinou z řad sunnitů, pak mají zastání zejména v zemích arabského poloostrova, kde jasně dominuje sunnitská odnož islámu. Ani toto rozdělení ale není úplně černobílé, jak připomíná odborník: „Stále část sunnitské populace zůstává na straně režimu i v řadách armády.“
USA udeří v Sýrii i bez spojenců. Čekat nechtějí ani na rozhodnutí Rady bezpečnosti
Číst článek
Mírumilovné soužití různých náboženských skupin v Sýrii je ale zřejmě nenávratně pryč a i kdyby mezinárodní intervence dokázala boje zastavit. Rána napříč syrskou společností zůstane velmi hluboká.
