Severoatlantická aliance se jako celek stane součástí mezinárodní koalice bojující v Iráku a Sýrii s teroristickou organizací Islámský stát, sdělil generální tajemník Stoltenberg novinářům. Podle něj to však neznamená zapojení do bojových operací, jde hlavně o významný politický signál.

Větší nasazení NATO v boji s terorismem v Bruselu jednoznačně žádal americký prezident Donald Trump. Terorismus a migraci označil za hrozbu srovnatelnou s Ruskem či situací na východ a na jih od hranic území NATO.

Šéf Bílého domu během svého prvního summitu aliance vyzval mimo jiné další členské země, aby plnily své dohodnuté finanční závazky.

„Neplatí, co by měly platit na svou obranu. To není spravedlivé vůči lidem a daňovým poplatníkům v USA," upozornil Trump. Mnohé z těchto zemí podle něj „dluží obrovské peníze z minulých let".

Trump také poznamenal, že v minulosti USA vydávaly na obranu více než všechny ostatní spojenecké země dohromady. Mezi 23 členských zemí, které závazky neplní, patří i Česká republika.

„NATO se musí soustředit na boj s terorismem, imigrací, ale také na hrozby z Ruska a na svých jižních a východních hranicích," prohlásil Trump. Slíbená dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu jsou podle něj absolutním minimem, co by státy měly na armádu vynakládat.

Země NATO se ve čtvrtek na summitu dohodly, že do prosince sestaví národní plány, které ukáží, jakým způsobem chtějí každý rok zvyšovat obranné výdaje, uvedl Stoltenberg.

Sdílení zpravodajských informací

Vstup do mezinárodní koalice proti IS, kde už jsou zapojeny všechny členské země NATO, umožní alianci být u stolu, když se rozhoduje. Krok má přispět také k lepší koordinaci snah o výcvik a rozvoj schopností irácké armády.

„S výcvikem iráckých sil budeme pokračovat. Iráčtí vojáci vycvičení NATO v likvidaci improvizovaných výbušných zařízení nyní svých schopností využívají v bitvě o Mosul," připomněl tajemník.

Rozhodnutí je ale podle Stoltenberga jen částí širšího aliančního zapojení do boje s terorismem. Uvnitř struktur NATO vznikne speciální útvar, který má zajistit lepší sdílení zpravodajských informací souvisejících s teroristickými aktivitami, včetně dat o takzvaných zahraničních bojovnících.

Teroristické hrozby by mělo průběžně vyhodnocovat také nové středisko vznikající u velitelství NATO v Neapoli. A aliance začne při výcviku místních sil více využívat svého velitelství pro speciální operace.

V nejbližších týdnech také vyhodnotí, jakým způsobem o několik tisíc vojáků rozšíří svou nebojovou misi v Afghánistánu. V operaci, jejímž cílem je výcvik afghánských bezpečnostních sil, nyní působí okolo 13 000 vojáků, včetně českých. Někteří ze spojenců podle Stoltenberga nabídli konkrétní příspěvky k navýšení jejich počtu.

Chvilka ticha za Manchester

Potřebu intenzivnějšího boje s terorismem v souvislosti s nedávným tragickým útokem v Manchesteru připomněla na summitu také britská premiérka Theresa Mayová. Na Trumpovu výzvu uctili státníci památku obětí chvilkou ticha.

Prezident Miloš Zeman, který na summitu zastupuje Českou republiku, při příchodu také zdůraznil potřebu bojovat s IS a zvýšit rozpočet české armády. Podle diplomatických informací se poté Trumpova projevu, jež se odehrál pod širým nebem a státníci při něm stáli, neúčastnil. 

Na Twitteru to potvrdil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. „Vynechán byl jediný bod programu. Dopředu jsme na možné změny upozornili," napsal v jednom z příspěvků. Doplnil také, že se Zeman zúčastnil společného focení i slavnostního ceremoniálu. Po úvodních vyjádřeních zamířili účastníci summitu na pracovní večeři. 

Nedokončená centrála

Oficiálním důvodem, proč se do Bruselu lídři členských zemí NATO sjeli, je nová budova NATO. Na stožáry před ní ve čtvrtek večer poprvé vystoupaly vlajky 28 členských zemí i modrá vlajka NATO.

Severoatlantické aliance tak za účasti svých premiérů a prezidentů převzala od belgické vlády nový rozsáhlý komplex pro svou bruselskou centrálu.

Rozsáhlá a moderně vybavená budova za více než miliardu eur (přes 27 miliard Kč), která se staví od října 2010, však stále není dokončená.

Tisíce lidí, kteří nyní pracují v původních prostorách aliančního ústředí na druhé straně bulváru Leopolda III., se tak v nejbližších měsících přestěhovat ještě nemohou.

Přeletu stíhaček, které slavnostní předávání budovy zakončilo, se kromě strojů z Belgie, Francie, Británie, Nizozemí a USA zúčastnily také dva gripeny českého letectva.

Filip Nerad, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít