Němci chtějí urychlit rekonstrukci roztrhaných svazků bývalé komunistické policie

500 až 700 let. Tak dlouho by trvalo, než by se v Německu ručně roztřídily a poskládaly roztrhané svazky východoněmecké komunistické policie, známe pod zkratkou STASI. Jejich útržky jsou napěchované v 16 tisících papírových pytlů. Jeden z berlínských technologických ústavů teď ale vyvíjí stroj, který by ruční práci nahradil a samozřejmě mnohonásobně zrychlil.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

logo STASI | Foto: Dana Josefová

Když v revolučních dnech roku 1989 zaměstnanci ministerstva státní bezpečnosti NDR ničili svazky o činnosti této nechvalně proslulé instituce, trhali papíry holýma rukama. Každý list formátu A4 přetrhli podle týdeníku Der Spiegel čtyřikrát až dvanáctkrát. Řezačky, které by tuto práci jinak bývaly obstaraly, byly totiž beznadějně přehřáté.

Ústřižky pak zaměstnanci STASI nevysypali na jednu velkou hromadu a nepromíchali, nýbrž nacpali do 16.000 papírových pytlů. To byla jedna z mála dobrých zpráv pro ty, kteří se o rekonstrukci této gigantické skládačky už řadu let pokoušejí. Tito specialisté na "historické puzzle" sídlí v Zirndorfu nedaleko Norimberka. Za 13 let práce sestavili 900.000 stránek a vyprázdnili 434 pytle. Výsledek je to úctyhodný a depresivní zároveň. Tímto tempem by poslední spolupracovník STASI byl při pesimistickém odhadu odhalen za 700 let.

Tak dlouho ovšem Úřad pro dokumentaci svazků STASI čekat nehodlal a tak v roce 2000 vypsal výběrové řízení na řešení tohoto problému. Jedna z firem přišla s originálním návrhem poslat ústřižky do Vietnamu a najmout tam asi 1000 levných zaměstnanců vybavených citlivějšími prstíky, než jsou ty německé. Podle propočtů by jim třídění a skládání zabralo takových šest až sedm let.

Nakonec ale vyhrál berlínský Fraunhofer-Institut a projekt dr. Bertrama Nickolaye na zhotovení stroje, který by útržky převedl do digitální podoby a složil. V brzké době by měl být přístroj schopen ročně složit obsah asi 400 pytlů. Na první pohled to vypadá jednoduše - útržky se nasnímají, a pak se podle barvy, linkování nebo druhu písma složí. Na cestě k cíli ale vědci musejí překonávat záludné překážky, jako třeba jak před vložením do scanneru často zmuchlané papírky jakoby vyžehlit.

Navíc nemálo německých politiků si ze zřejmých důvodů nepřeje, aby dr. Nickolay svou práci dotáhl do úspěšného konce. Poukazují za přílišnou nákladnost vývoje přístroje i samotné virtuální rekonstrukce. Bertram Nickolay si zase stěžuje, že jeho spolupracovníci dostávají k prozkoumání pytle s druhořadým obsahem.

Ovšem ani fundovaní experti z Úřadu pro dokumentaci svazků STASI dost dobře nevědí, jaká tajemství či naopak nepotřebné informace 16.000 pytlů s útržky vlastně skrývá. Pestrou paletu dokládají i dosavadní výsledky sisyfovské práce "skladačů puzzle" z Zirndorfu. Ti z papírků zrekonstruovali jak materiály, které silně kompromitují ikonu postkomunistické strany Die Linke Gregora Gysiho, tak i jídelní lístky z kantýny STASI.

O práci odborníků kolem dr. Nickolaye se zajímají historici a archiváři z celého světa, zejména ale ti ze zemí střední a východní Evropy. Nedávno přijela do Berlína taky delegace z České republiky. U nás doma je přitom úkol "skladačů puzzle" mnohem jednodušší. Pytlů s útržky svazků komunistické Státní bezpečnosti, tedy StB, je totiž jen 800.

Jiří Hošek, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme