Polsko zbrojí a chce mít největší pozemní armádu v Evropské unii

Polsko se po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo rozšířit svou armádu. Cílem Varšavy je mít nejsilnější pozemní jednotky v Evropské unii. Na cestě k tomu jí má pomoct navýšení výdajů na obranu i nákup vojenské techniky z Jižní Koreje. Tématu se věnuje evropská odnož zpravodajského portálu Politico.

Polsko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Polsko v roce 2003 koupilo 48 letadel F-16 Fighting Falcon ve dvou verzích

Polsko v roce 2003 koupilo 48 letadel F-16 Fighting Falcon ve dvou verzích | Foto: Petr Bušta | Zdroj: Český rozhlas

Varšava minulý týden po dopadu dvou zbloudilých raket ukrajinské protiletecké obrany na obec v polském příhraničí neztratila nervy a incident v klidu vyšetřila.

Může za to zřejmě i fakt, který většinu Evropy dlouhou dobu míjel. A sice, že polská armáda nejspíš patří k těm nejlepším v Unii. Zdá se přitom, že Polsko v oblasti vojenství bude i nadále posilovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Polské zkušenosti s Ruskem totiž Varšavu přiměly nenásledovat ducha ještě nedávné doby.

Na rozdíl od většiny dalších evropských států nepodlehla dojmu, že konvenční války jsou minulostí. Polsko na armádním poli naopak boduje a je na dobré cestě vybudovat nejsilnější pozemní síly v rámci sedmadvacítky.

Jeden vysoce postavený představitel americké armády v Evropě prohlásil, že Polsko se stalo nejdůležitějším partnerem Spojených států na starém kontinentě.

Zároveň poukázal na to, že tradiční klíčový partner Německo sice zůstává základním pilířem euroatlantického spojenectví v oblasti logistiky, nekonečné debaty Berlína o vzkříšení německé armády a chybějící strategie ale brzdí efektivitu této spolupráce.

Server Politico doplňuje, že Polsko na rozdíl od Německa skutečně provádí reálné kroky ve vyzbrojování.

Pět procent na obranu

Varšava například oznámila, že zvýší výdaje na obranu ze současných 2,4 procenta HDP na pět procent. Berlín přitom dal na obranu v minulém roce pouze procento a půl z HDP.

Teď němečtí politici diskutují o tom, jestli obranné výdaje navýšit na dvě procenta, jak si to žádá obecný závazek vůči NATO.

„Kdo s Varšavou uzavře smlouvy, bude z nich profitovat desítky let, protože vojenská technika se musí udržovat a opravovat.“

Polsko aktuálně vlastní víc tanků a houfnic než Německo. Do roku 2035 chce mít armádu s 300 tisíci vojáky. Pro ilustraci, současná armáda Spolkové republiky čítá 170 tisíc členů, polská asi 150 tisíc vojáků.

Jinou otázkou je, jestli se rostoucí síla polské armády promítne také do politického vlivu Varšavy v Evropě.

Prozatím se tak nestalo, a to především kvůli dominanci centristických sil v Unii, které polské vládě vedené pravicově-populistickou stranou Právo a spravedlnost nedůvěřují.

Přetahování Varšavy a Bruselu v otázkách demokracie a právního státu totiž poškodilo pověst Polska v celém společenství.

Polské vztahy s Washingtonem

Nepříliš hladké vztahy v politické rovině panují také mezi Varšavou a Washingtonem.

Zatímco většinu států Evropské unie trápí otázka, jestli se k moci ve Spojených státech znovu dostane bývalý prezident Donald Trump, polská vláda má spíš strach z toho, že v Bílém domě zůstane i v dalším funkčním období Joe Biden.

Německo nabídlo Polsku systémy protivzdušné obrany. Podle médií reaguje na úterní pád rakety

Číst článek

Současný šéf Bílého domu v minulosti označil polskou vládu za totalitní. Varšava tak vůči němu zůstává nedůvěřivá navzdory prohlubující se vojenské spolupráci v rámci pomoci Ukrajině.

Polsko-americkým vztahům neprospívá ani zájem Polska o jihokorejskou vojenskou techniku.

Varšava s Washingtonem na jaře uzavřela smlouvu na dodávku 250 tanků Abrams v hodnotě bezmála pěti miliard eur, které mají být rychlou náhradou za tanky ze sovětské éry, které Poláci poskytli Ukrajině.

Polské letectvo je vybavené americkými stíhačkami F-16 a před dvěma lety se rozhodlo svou flotilu rozšířit o 32 stíhaček F-35. Hlavní zájem Varšavy se ale upírá k Soulu, se kterým podepsala řadu dohod o nákupu tanků, letadel a dalších zbraní, vysvětluje Politico.

Zbraně z Jižní Koreje

Podle analytika polského vojenského webu Nowa Technika Wojskowa Mariusze Cielma Polsko z Jižní Koreje objednalo zbraně, vozidla, raketomety a lehké letouny v hodnotě 10 až 12 miliard dolarů.

„Žádná jiná evropská země nechce rozšířit armádu tak rychle jako Polsko. Kdo s Varšavou uzavře smlouvy, bude z nich profitovat desítky let, protože vojenská technika se musí udržovat a opravovat,“ dodává odborník.

„Jsme připraveni nakupovat zbraně i u evropských států, ale Evropská unie musí nejprve zastavit svou válku vůči Polsku.“

Jaroslaw Kaczyński

Server Politico si všímá, že jihokorejské zbraně jsou obecně levnější než ty americké nebo evropské a Soul je dokáže vyrobit v rámci dohodnutých termínů.

Polské nákupy zbraní v Jižní Koreji ale kalí vizi francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o strategické autonomii Evropy, která se bude schopná ubránit sama. Samozřejmě evropskými, a tedy převážně francouzskými zbraněmi.

Polští lídři se nicméně netají tím, že k rozhodnutí o nákupu techniky v Jižní Koreji přispěl tlak Bruselu vůči Varšavě kvůli kontroverzním reformám soudnictví a dalším problémům.

„Jsme připraveni nakupovat zbraně i u evropských států, ale Evropská unie musí nejprve zastavit svou válku vůči Polsku,“ cituje nedávná slova předsedy vládní strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského server Politico.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu. Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií připravil Jakub Rerich.

Tea Veseláková, Jakub Rerich Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme