Den po zániku klíčové jaderné odzbrojovací smlouvy uvažuje Washington o rozmístění raket v Asii

Americký ministr obrany Mark Esper v sobotu uvedl, že by podpořil brzké rozmístění konvenčních raket středního doletu v Asii. Informovala o tom agentura AP. Spojené státy a Rusko oficiálně opustily v pátek klíčovou smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu. Ta zredukovala počet jaderné výzbroje obou států. Washington rozhodnutí od dohody odstoupit zdůvodnil jejím porušováním ze strany Ruska.

Sydney Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Taktický ruský raketový systém krátkého doletu Iskander-M během vojenského cvičení v roce 2016 | Zdroj: Profimedia

„Ano, chtěl bych to udělat,“ odpověděl Esper na dotaz novináře, zda by Pentagon podpořil rozmístění raket v Asii.

„Byl bych raději, kdyby to bylo v řádu měsíců... Tyto věci ale mohou trvat déle, než čekáte,“ doplnil Esper při návštěvě v australském Sydney. Neupřesnil ale, kde by měly být rakety rozmístěny.

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu

Podepsána byla mezi USA a tehdejším Sovětským svazem v prosinci 1987 a zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování raket s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Řeč je o dohodě INF. Po jejím podpisu zničily oba státy 2692 pozemních balistických raket a raket s plochou dráhou letu s konvenční i jadernou náloží. Sovětské rakety byly v 80. letech rozmístěny i v Československu.

Dohoda byla jedna ze dvou klíčových smluv ohledně nukleární výzbroje. Nyní zůstává v platnosti pouze poslední opora strategické bezpečnosti – Dohoda o snížení počtu strategických zbraní START. Vypršet má za dva roky a její další osud je nejistý.

Arzenály Spojených států a Ruska omezila smlouva START zhruba o třetinu na 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných na maximálně 700 odpalovacích zařízeních.

Esper také poznamenal, že Čína by neměla být počínáním USA příliš překvapena vzhledem k tomu, že „80 procent jejího arzenálu tvoří systémy raket středního doletu“, a USA tak pouze chtějí mít podobné kapacity.

Konec důležité smlouvy

V pátek oficiálně zanikla dohoda o likvidaci raket středního a krátkého doletu (zkráceně INF). Smlouva přitom vedla k výraznému omezení jaderných arzenálů obou zemí a díky ní nebyly na evropské půdě rozmístěné nukleární rakety.

Díky tomu byl vztah supervelmocí předvídatelnější, bezpečnostní situace zejména v Evropě se zklidnila a snížilo se také napětí. Někteří odborníci také opakovaně poukazovali na možnost, že může dojít k novým závodům ve zbrojení a že se bezpečnostní situace může výrazně zhoršit.

Jak připomíná britský deník The Guardian, zánik smlouvu přichází ve chvíli, kdy Washington i Moskva vynakládají nemalé částky na modernizaci svých nukleárních zbraní. Závody ve zbrojení tak možná už začaly.

Konec smlouvy je spojen s jejím porušováním ze strany Ruska, o kterém málokdo na Západě pochybuje. Ostatně na to, že ruská raketa Novator 9M729, v označení NATO známá jako SSC-8, s doletem 500 kilometrů až 5 500 kilometrů, porušovala ujednání INF, upozorňovaly Spojené státy i velení NATO už od roku 2014.

Jak dál?

Rusko to odmítá, naopak tvrdilo, že dohodu porušovaly Spojené státy. „Z mého pohledu Spojené státy smlouvu neporušují, ale mohl by existovat systém, díky kterému to může Rusko ověřit a zároveň se s Ruskem dohodnout tak, aby se vrátilo zpátky do smluvního režimu,“ řekl dříve serveru iROZHLAS.cz odborník na nukleární zbrojení Michal Smetana.

Grandiózní projekt? USA chtějí novou dohodu omezující jaderné zbraně, v klubu má být i Čína

Číst článek

Britský deník The Guardian upozorňuje, že ruská nová raketa může nést jaderné hlavice, nemusí ale jimi být vyzbrojena. Novatorem 9M729 jsou pravděpodobně v současnosti vyzbrojeny čtyři ruské prapory, pouze jeden je ale umístěn na západ od Uralu.

Otázkou tak je, co se bude dít v Evropě. Americké rakety krátkého a středního doletu jsou zatím pouze konvenční, nenesou tedy nukleární nálož. A evropští spojenci americké nukleární zbraně rozhodně na své půdě ani nechtějí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg to také odmítl s tím, že aliance nebude zrcadlit kroky Ruska.

Pokud by ale přesto došlo k jejich rozmístění, muselo by to být někde ve východní Evropě. Největší americký spojenec v této oblasti – Polsko  ale zopakovalo, že k tomu je zapotřebí jednotné alianční rozhodnutí. Šéf Asociace pro kontrolu zbrojení Kingston Reif deníku The Guardian řekl, že tento spor by mohl NATO rozhádat, čehož s chutí využije ruský prezident Vladimir Putin.

Kromě toho se Spojené státy zaměřují právě na Asii. Jedním z hlavních důvodů pro Washington je Čína. Americká administrativa, na kterou má velký vliv jestřáb a prezidentův poradce John Bolton, opakovaně uváděla, že se ji nelíbí absence Pekingu ve smlouvě o likvidaci raket středního a krátkého doletu.

Nový (ne)reálný projekt

V dubnu americká televize CNN přišla se zprávou, že experti připravují na pokyn Trumpa návrh nové smlouvy o omezení strategických zbraní, která by nahradila dohodu podepsanou v roce 2010 v Praze.

Čekají svět závody ve zbrojení? Smlouva o likvidaci raket mezi Washingtonem a Moskvou zanikla

Číst článek

Pražská smlouva nazývaná Nová dohoda START (Strategic Arms Reduction Treaty ­- Dohoda o snížení počtu strategických zbraní), kterou podepsali tehdejší prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv, má vypršet v roce 2021. Podle představ Washingtonu by nová smlouva zahrnovala právě i Čínu.

Podle Iniciativy jaderného ohrožení čítá arsenál Číny asi 260 hlavic, z toho má být asi 160 rozmístěných a připravených k použití. Destruktivní síla je celkově asi 294 megatun a Čína se zavázala k nepoužití jaderných zbraní jako první. Pro srovnání, Rusko má asi 4 350 jaderných hlavic a Spojené státy 4 670.

Experti se ale obávají, že kvůli tomu by se mohlo stát, že Nová smlouva START nebude nakonec prodloužena. „Přehnaně ambiciózní projekt bude zbytečně riskantní. Můžete položit základy pro ambiciózní dohodu. Ale nemyslím si, že zbavit se základů zvyšuje šanci na ambicióznější dohodu,“ řekla v dubnu stanici CNN Lynn Rustenová, viceprezidentka Iniciativy jaderného ohrožení.

Úvahy na rozmístění raket v Asii tak mohou souviset se snahou zvýšit tlak na Čínu a vyjednat novou dohodu. Jenže Washington bude čelit problému: jeho asijští spojenci nejsou příliš nadšení z toho, že by se v případě střetnutí mohli stát odvetným cílem pro Peking, popsal Kingston Reif.

Pro mnohé tak je zatím nejnebezpečnější, že není jasné, co bude dál. „Není žádný plán. Přijde mi opravdu nezodpovědné, že není plán, nebo že není alespoň nějaké uvažování, co bude s asijskou a evropskou bezpečností poté, co INF zanikla,“ řekl deníku The Guardian odborník na nukleární zbrojení Pranay Vaddi, který byl roky zaměstnán v americké administrativě a nyní působí v think-tanku Carnegie Endowment for International Peace.

Co obsahuje Nová dohoda START?

Významnou redukci nejen jaderných hlavic, ale také nosičů a odpalovacích zařízeních. Oproti předchozímu stavu snížila počet odpalovacích zařízeních. Obecně limituje Rusko a Spojené státy, kolik zbraní mohou mít a taktéž zahrnuje také nová pravidla pro vzájemnou kontrolu, zvyšuje tedy transparentnost a předvídatelnost.

Limity jsou 800 pro odpalovacích zařízení a to mezikontinentálních balistických střel, střel vypouštěných z ponorek a bombardérů kde bombardér se počítá jako 1 nosič a 1 hlavice i když hlavic nese více. Počet strategických nukleárních hlavic snižuje na 1550 pro každou zemi (asi dvě třetiny proti původní dohodě START), ale tento počet může být zvýšen o hlavice nesené právě bombardéry.

Platnost smlouvy byla stanovena deset let s tím, že po vzájemné dohodě je možné smlouvu o pět let prodloužit. Limity i požadavky musí být splněny do sedmi let.

Jaroslav Hroch, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme