Severoatlantická aliance chce mít jednotky bleskové reakce

Země Severoatlantické aliance vybudují jednotky určené k bleskovému nasazení. Vojáci by se měli na místo určení v kterémkoliv členském státě dostat v řádu desítek hodin. Důvodem jsou události na Ukrajině a hrozba Islámského státu. O vytvoření speciálních oddílů pro mimořádné operace jednají ministři zahraničí členských zemí NATO na schůzce v turecké Antalyi.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Výrazně zvětšujeme naše jednotky rychlé reakce a budujeme také síly bleskového nasazení. Jejich části budou schopné jít do akce do 48 hodin. Také zvyšujeme naši schopnost předcházet hybridním hrozbám a odrazovat od nich potenciální útočníky,“ upozornil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Přehrát

00:00 / 00:00

Schůzku šéfů diplomacií zemí NATO sleduje v Antalyi zvláštní zpravodaj ČRo Pavel Novák

Severoatlantická aliance chce jednotku vytvořit po zkušenostech z loňského roku, kdy se najednou objevila hrozba za východními i jižními hranicemi evropských členských států.

Jde události na Ukrajině, kde Rusko anektovalo Krym, a expanzi Islámského státu v Sýrii a Iráku, což jsou sousedé Turecka.

Severoatlantická aliance sice má jednotky rychlé reakce, takzvané NATO Response Force, na místo určení se ovšem dostanou v řádu dní, a nikoli hodin. Tyto jednotky nedávno cvičily v Polsku a v Pobaltí, což byla akce na odstrašení Ruska. Litva, Lotyšsko a Estonsko se totiž obávaly, že by mohly být po Ukrajině další na řadě.

Menší a mobilnější

Jednotka rychlé reakce má dnes asi 13 tisíc členů a podle Stoltenberga jejich počet v budoucnu stoupne až na 26 tisíc. Jednotka bleskové reakce by měla být menší a mobilnější. Skládat by se měla z asi 5000 vojáků a techniky.

Vojáci z jednotky, pracovně nazvané Spearhead Force, by měli být schopni vyrazit prakticky na jakoukoliv výzvu. Momentálně se formuje zárodek speciální formace tvořený vojáky z Německa, Dánska a Nizozemska.

Plně funkční by jednotka měla být příští rok. Svou účast už ohlásili například také polští, italští nebo španělští vojáci.

„Rok 2014 ukázal, že události se valí a my musíme hledat nějakou obecnou formu dobré připravenosti na nejrůznější a nejrozmanitější typy konfliktu, ať už je budeme nazývat jakkoli,“ zdůraznil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme