Soud v Londýně by měl rozhodnout, zda bude Assagne vydán do Švédska
Soud v Londýně by dnes mohl rozhodnout o vydání spoluzakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange do Švédska. Devětatřicetiletý Australan je ve Švédsku obviněný ze znásilnění a sexuálních útoků. Důrazné obhajoby se zhostil jeho právník Geoffrey Robertson.
Obhajoba Juliana Assange, která zazněla z úst jeho právníka Geoffreyho Robertse, byla poměrně robustní a vycházela z rozdílnosti švédského právního řádu a zákonů platných v Anglii a ve Walesu. Upozornil například, že tří ze čtyř hlavních údajných prohřešků, kterých se měl Assange ve Švédsku dopustit, nezakládají v Anglii a ve Walesu skutkovou podstatu trestného činu.
“Vycházela také z podrobného analýzy institutu evropského zatykače a řekl bych, že vsadila také na tradiční hodnoty, ke kterým mají britští soudci úctu a respekt. Geoffrey Robinson například několikrát zopakoval, že v samém počátku, kdy se objevila první podezření, byl Assange ochoten podat švédským úřadům objasnění tím, že by přišel vypovídat na londýnský Scotland Yard nebo na švédské velvyslanectví, a té nabídky švédská strana nevyužila,” vysvětluje Ivan Kytka.
Otázkou je, zda švédský trestní řád něco podobného povoluje.
Švédové Assange neobžalovali, chtějí ho zatím jen vyslechnout. Podle výkladu Assangeových právníků to na vydání do Švédska nestačí.
"Evropský zatykač neslouží k šikaně"
“Podle nich evropský zatykač neslouží k tomu, aby policie nebo znesváření občané mohli v rámci Evropské unie šikanovat jeden druhého. Evropský zatykač má být vymahatelný až v okamžiku, když důkazy shromážděné policí uzná státní zastupitelství nebo prokuratura dostatečné na to, aby podali trestní oznámeni,” informuje zpravodaj.
K tomu ve Stockholmu zatím nedošlo. Britské soudy zabývající se projednáváním žádostí o vydání podezřelých osob takové případy ale projednávají a nemusí to být hlavní argument proti Assangeovu vydání.
Assange a jeho právníci doporučují variantu, aby ho Švédové vyslechli na britské půdě.
Potíž ovšem může být ve znění samotného švédského zákona, který upravuje policejní vyšetřování. Je možné, že něco podobného v závažnějších případech, jako je Assangeův, zákon neumožňuje. Jakkoliv by byla na obou stranách dobrá vůle, řešit spor touto cestou by bylo nezákonné.
Ve Švédsku by prý Assangeovi hrozilo větší riziko
Naopak britští policisté v podobných případech dávají přednost tomu, aby vedli vyšetřování, či odjeli alespoň k výslechu do země, kde se podezřelý zdržuje. Takovým příkladem bylo před lety vyšetřování a výslechy v souvislosti s vraždou Alexandra Litviněnka, který byl v Londýně otráven poloniem.
Assangeův právník Geoffrey Robertson tvrdí, že ve Švédsku by jeho klientovi hrozilo větší riziko vydání do Spojených států.
“Jde spíše o spekulace a dohady z tisku, i když není vyloučené, že Assangeův tým má podrobnosti o tom, jak probíhá vyšetřování na americké straně a má indicie, že by něco takového mohlo hrozit. Alespoň podle britských komentářů a analýz má americká strana potíž, jak naroubovat Assangeův čin na zákon o špionáži z roku 1916, který nepočítal s internetem, a také s tím, nakolik Assangea chrání americký přístup k ochraně svobody slova,” domnívá se spolupracovník ČRo Ivan Kytka.
Zatím tedy Američané spoluzakladaltele WikiLeaks z ničeho neobžalovali.
Zájem médií už není tak velký
Mediální horečka a mimořádný zájem Britů a médií trochu pominuly. Přesto včera během dne hlídkovaly před woolwichským magistrátním soudem asi dvě desítky televizních štábů.
“Úniky z WikiLeaks byly trochu přebity skutečnými událostmi v Egyptě a na Blízkém východě, i když lecjaké zajímavé podrobnosti z diplomatických jednání, někdy explicitně zmiňujících i Českou republiku a českou vládu unikají dále. Ohlas ale není zdaleka takový jako před dvěma měsíci, kdy Wikileaks určovaly zpravodajskou agendu, a to nejen v Británii,” konstatuje Ivan Kytka.
O případu ale reportují například ranní britské noviny. Soustředí se na svědectví, které soud včera vyslechl z úst penzionované švédské odvolací soudkyně Brity Sundberg-Weitmanové. Soudkyně popsala švédskou státní zástupkyni Marianne Nyovou, která Assanegův případ vede a dohlíží na něj, jako poněkud extravagantní feministku, která se chce Assangeovi pomstít. Byť při podrobném výslechu musela Sundberg-Wetimanová přiznat, že Nyovou osobně nezná a že její charakteristika se zakládá spíše na novinových článcích a osobních dojmech než na důkazech.
Australan Assange tvrdí, že je nevinný a že za vším je pomsta Spojených států za zveřejnění tajných dokumentů. Před britským soudem chce dokázat svou nevinnu.
Assange: Můj život se ocitl v krabici s nápisem 'násilník'
"V posledních pěti a půl měsících se můj život ocitl v černé krabici, na které je napsáno slovo ‚násilník‘. Tato tajná krabice se nyní díky zdejšímu soudu otevírá. Doufám, že se ukáže, že krabice je prázdná a že nemá nic společného s tím, co je na ní napsáno. Rád bych poděkoval svým stoupencům a právníkům, že stále stojí za mnou a že mi pomáhají. Proces, jako je tenhle, vám ukáže, kdo jsou vaši skuteční přátelé,“ prohlásil obviněný před klíčovým soudním líčením.
Ať už rozhodne soud jakkoliv, bude téměř jistě proti verdiktu následovat odvolání, které se může vléci několik měsíců i let.
„Zajímavá situace může nastat, rozhodne-li soud proti Assangevou vydání do Švédska - v Británii mu už totiž vypršela pobytová víza a nejsem si jist, zda by na britské straně existovala velká chuť mu prodloužit ta stávající či vydat nová,“ dodává zpravodaj ČRo Ivan Kytka, který celý proces v Londýně sleduje.
