Srebrenica pohřbívá další stovky identifikovaných obětí masakru
Bosenské město Srebrenica pohřbívá dalších 613 obětí masakru z roku 1995, jejichž ostatky se podařilo identifikovat. Na přání pozůstalých se ceremoniál k 16. výročí incidentu odehrává bez projevů politiků. Kolem 6 tisíc lidí na něj údajně přišlo pěšky – putovali ve stopách 15 tisíc obyvatel Srebrenice, kteří v červenci 1995 utíkali před jednotkami generála Ratka Mladiče.
Mladič je v Haagu. Podle novináře Jana Urbana, který o Bosně a Hercegovině píše už od války v Jugoslávii, kdy pobýval na jejím území, to může přinést bosenským muslimům úlevu, nikoli však zmírnění bolesti ze ztráty tolika blízkých.
Bosenskosrbští vojáci zabili 8 tisíc srebrenických mužů a chlapců. Jejich příbuzní vyčítají nizozemským vojákům OSN, že neochránili tamní muslimskou enklávu, takzvanou bezpečnou zónu. Urban je však přesvědčen, že Nizozemci na to nestačili a viníka je třeba hledat jinde:
Na okolnosti srebrenického masakru vzpomíná ve Světě o desáté novinář Jan Urban
„350 prakticky neozbrojených vojáků nemůže zastavit patnáctitisícovou těžce vyzbrojenou armádu. Selhalo celé NATO a především OSN – tehdejší zvláštní zmocněnec generálního tajemníka Jasuši Akaši zakázal nálety, protože si myslel, že přemluví Karadžiče a Mladiče k tomu, aby Srebrenicu nedobývali. Holanďané v tomto nemohou přebírat jakoukoli vinu, která patří NATO a OSN.“
Někteří Srbové dodnes tvrdí, že incident ve Srebrenici vyprovokovali sami bosenští muslimové a že soudci v Haagu byli příliš shovívaví k bosenským velitelům. Podle Urbana je to nesmysl, jde pouze o menšinový názor.
S hledáním viny na srebrenickém masakru přišly srbské soudy, které vynesly řadu rozsudků, srbští novináři napsali mnoho článků, v srbštině vznikla na toto téma řada knih, srbský parlament se omluvil. Haagský soud navíc odsoudil za masakr i několik muslimských velitelů.
Selhalo také vyjednávání Američanů se Slobodanem Miloševičem. „Tady vidím velké zavinění na straně tehdejšího vyjednavače Richarda Holbrooka, který přecenil svůj údajný vliv na Miloševiče a ovládl celou administrativu tak, že k razantnímu zákroku došlo později, než bylo potřeba,“ upozorňuje Urban.
Jednotlivé národnosti v Bosně mají své vlastní instituce a objevují se zprávy, že se na mnoha věcech nedokážou domluvit. Jan Urban se obává dalších konfliktů: „Celá konstrukce Daytonského míru byl omyl, který vše postavil na etnickém principu. Čekáme na další kolo krize, které snad nebude násilné. S největší pravděpodobností někdy dojde k rozdělení Bosny a Hercegoviny.“