V Africe vás buď někdo zabije, nebo skončíte ve vězení, říká uprchlík žijící v Itálii
Ani rozhodnutí Evropské unie ztrojnásobit prostředky na záchranné operace ve Středomoří, nezastaví proud ilegálních imigrantů do Evropy. Může ale snížit počet těch, kteří při cestě přes moře zahynou v jeho vlnách. Za první čtyři měsíce letošního roku zemřelo v moři přes 1700 lidí. Ti, kteří přijíždějí letos, se teprve s prostředím, do kterého se dostali, seznamují. Přistěhovalci, kteří přišli s loňskou vlnou uprchlíků, čekají na přiznání azylu. Takový je i příběh třicátníka Emanuela z Nigérie.
Emanuel připlul do Itálie před rokem a půl z libyjského Tripolisu na rybářském člunu. Jeho cesta přes moře skončila v přístavu Syracusy:
Proud ilegálních imigrantů do Evropy nic nezastaví. Příběh uprchlíka Emanuela z Nigérie zaznamenal v Catánii Pavel Novák
„Bylo to jedno z největších rizik, které jsem v životě podstoupil. Jsem ale vděčný Všemohoucímu, že se mi to povedlo.“
„S naší lodí bychom do Syracus nedopluli. Měli jsme štěstí, že jsme viděli jiné plavidlo, které jelo kolem a to nám nakonec pomohlo dostat nás do přístavu. Pak nás předali italským úřadům,“ vypráví.
Emanuel si přijel vyzvednout do Catanie, města na jižním pobřeží Sicílie, pozvánku před imigrační komisi, které má příští měsíc vysvětlit, proč vlastně do Itálie přijel.
Jeho budoucnost záleží na tom, co úředníkům řekne. Podle svých slov, ale hledá v Evropě azyl. V Nigérii pracoval jako číšník v restauraci.
„Mnoho lidí u nás končí ve vězení. Jsou tam ozbrojené skupiny, které bojují proti sobě. Nemůžete se jim vyhnout. Když žijete v Africe, tak vás buď někdo zabije, nebo skončíte ve vězení. To jsou některé věci, které nás nutí k tak zoufalým útěkům,“ prozrazuje.
Emanuel slyšel o stovkách uprchlíků, kteří se utopili, když jejich lodě na moři ztroskotaly. Určitě by nikomu doma nedoporučil, aby podnikl tak nebezpečnou cestu jako on a jemu podobní.
Někteří si ani nedokážou představit míru rizika cesty přes moře. Až když jsou zase na suchu, uvědomí si, jak nebezpečné to bylo. To si ale předtím nikdo nepřipouští.
„Nikdo ale neprchá ze své země jen proto, aby se podíval do Evropy. Vždycky je tam nějaký důvod, který ho žene pryč,“ tvrdí.
Emanuel možná najde práci v pohostinství, ve kterém, jak řekl, pracoval doma v Nigérii. Snad se uplatní i jinde. Možná ale skončí jako mnoho jiných jeho krajanů v ulicích Catanie u stánku se zapalovači, slunečními brýlemi a různými cetkami.
