Zahraniční noviny o Osvětimi

V zahraničních novinách se dočtete o tom, že Osvětim vzpomíná na holocaust. Největším nebezpečím iráckých voleb pak prý je pluralitní volební systém. Navíc si noviny všímají toho, že Liverpool chce zřídit první oficiální zónu pro prostitutky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Polsko dnes hostí účastníky slavnostního ceremoniálu k šedesátému výročí osvobození Osvětimi. Vzpomínkového aktu se v bývalém koncentračním táboře v Osvětimi zúčastní vrcholní představitelé evropských zemí, ale i bývalí vězňové, kteří nacistickou vyhlazovací továrnu přežili. Jak uvádí izraelský list Haarec, nápad na uspořádání vzpomínkové slavnosti vznikl v Polsku už před rokem, původně se měli sejít pouze polský, ruský a izraelský prezident.

Vzápětí požádal o účast také francouzský prezident Jacques Chirac, česká i německá hlava státu, britský ministr zahraničí a dnes tu stojí vedle sebe na 40 prezidentů a celkem 10 tisíc hostů. Někteří z bývalých vězňů se do Osvětimi vracejí poprvé od jeho osvobození Rudou armádou, upozorňuje izraelský list. Pro mnohé z nich bude osvětimská ceremonie jakýmsi zúčtováním s minulostí, soudí izraelský list.

A jak se na vzpomínkové oslavy dívají sdělovací prostředky v zámoří? The Boston Globe není příliš optimistický, když tvrdí, že Evropa ještě s minulostí zdaleka vyrovnána není. Šedesát let po osvobození Osvětimi narůstá podpora pravicových extrémistických stran v Německu, v západní Evropě vandalové ničí židovské náhrobky a francouzští pravicoví politici svými výroky zlehčují hrůzy nacistické okupace, vypočítává deník.

To všechno je důkazem, že příběhy obětí holocaustu je nutné stále připomínat. Těch, co přežili, stále ubývá a Evropa rychle ztrácí paměť, dodává list. Podle odhadů je stále naživu asi milión lidí, kteří přežili koncentrační tábory. Svět a zejména Evropané by měli naslouchat jejich příběhům, aby nezapomněli na hrůzy, které se před několika dekádami staly, nabádá americký deník The Boston Globe.

V Iráku už za několik dní začnou volby. V komentáři se jim věnoval deník Gulf News, vycházející ve Spojených arabských emirátech. Západ i arabské země používají strašáka militantního šíismu, když chtějí varovat před neúspěchem víkendových voleb, píše list. Mnohem více bychom si však měli všímat jiného nebezpečí pluralitního volebního systému. Spojené státy se rozhodly v Iráku uplatnit stejný volební model, který použili v poválečném Německu a Japonsku, pokračuje list.

Celé území Iráku je považováno za jeden volební obvod. V praxi to tedy znamená, že každý kandidát, který nasbírá zhruba 30 tisíc hlasů, může získat křeslo v parlamentu. Výsledkem pak může být až 20 politických stran a tucet nezávislých kandidátů, každý s jiným názorem. Takový výsledek sice zaručí, že žádná z politických stran nebude mít výraznou převahu. Na druhou stranu však vznikne slabý a roztříštěný parlament, který vývoj v zemi bude spíš brzdit, myslí si arabský list Gulf News.

Německý tisk se dnes široce věnuje rozhodnutí Ústavního soudu. Podle něho je protiústavní zákaz vydaný spolkovým ministerstvem pro vzdělání zavádět vysokoškolské školné. Živě diskutované a ožehavé téma je předmětem sporu mezi pravicí a levicovou vládou, stejně jako mezi studenty a vysokými školami.

Dva a půl roku starý zákaz školného porušuje zákonodárnou svrchovanost spolkových zemí, to je důvod, proč Ústavní soud nařízení spolkového ministerstva označil za protiústavní, vysvětluje FTD. V základním zákoně země je školství výslovně přiděleno spolkovým zemím. Spolek sám má vliv jen na rámcové právní úpravy a pole působnosti je tak omezeno. Spolkovým zemím musí zůstat vlastní prostor pro politickou formu otázek zásadního významu. Jako je například školné. Je to už druhá prohra ministryně pro vzdělání a výzkum Bulmahnové, upozorňuje dále Financial Times Deustchland. V červenci Ústavní soud zamítl její iniciativu vytvořit "juniorské" profesury. Nynější rozhodnutí dává za pravdu pravici, která školné prosazuje. Mnohé spolkové země ho plánují zavést co nejdříve a to ve výši 500 euro za semestr. V Badensku Würtembersku např. formou půjčky, kterou by absolvent splácel po nástupu do zaměstnání. Naopak levicové zemské vlády považují bezplatné studium za jedině správné. V Berlíně zvažují jen zpoplatnění studia těch studentů, kteří včas neabsolvují. Studentský akční svaz proti školnému už ale oznámilo rozsáhlé protesty na vysokých školách, informuje dnešní Handelsblatt.

Je brzy ráno a v centru Liverpoolu postává osamělá žena v krátké sukni, kozačkách a s obnaženými koleny, kterými láká zákazníky. Občas se nenápadně zkontroluje projíždějící auta, zda některé nezpomaluje může to být policejní kontrola. Prostitutky byly postupně vytlačeny z centra města a mohou pracovat jen v okrajových čtvrtích. To se teď může změnit, uvádí britský list Guardian. Liverpoolští radní uvažují o zřízení oficiální zóny, kde budou moci prostitutky beztrestně provozovat svoji živnost. Radní svůj nápad obhajují s tím, že pomůže snížit násilné útoky v ulicích.

Prostitutky by prý také přestaly používat veřejné toalety, kde prý občas "pracovaly" anebo si tam píchaly heroin. Odpůrci "uličku lásky" odmítají, protože prý se snížením útoků nepomůže naopak děvčata budou pro násilníky ještě snazší kořistí. Obyvatelům Liverpoolu se navíc nelíbí, že by takový projekt měli platit ze svých daní. Myšlenku odmítají nakonec i samotné prostitutky prý mají právo si vybrat, kde budou pracovat, uzavírá svůj článek britský list Guardian.

Jan Šmíd, Zuzana Boleslavová, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme