Zahraniční tisk: Vymírá v Evropě pravicový extremismus?
Světový tisk dnes píše o tom, že u příležitosti osvobození tábora Osvětim se dnes koná konference proti genocidě ve Stockholmu, ptá se, zda vymírá v Evropě pravicový extremismus, a tvrdí, že Bílý dům se nemůže smířit s nulovým výsledkem hledání zbrojních inspektorů.
Americký viceprezident Dick Cheney stále trvá na tom, že se Irák pokoušel vytvořit si vlastní zbraně hromadného ničení. A to i přesto, že zbrojní inspektoři tvrdí opak, píše to dnes deník New York Times. Cheneyho rigidní myšlení je přesně ten důvod, který nás přivedl do iráckého konfliktu bez mezinárodní podpory. A - jestli ho Cheney nezmění - může nám natropit i další potíže, tvrdí americký deník. Cheney ve svém čtvrtečním rozhovoru prohlásil, že existují přesvědčivé důkazy, že Irák takové zbraně vlastnil. Jen o den později ale odstupující šéf inspektorů David Kay přiznal, že žádné zbraně nalezeny nebyly odtržené od reality.
Irák je zničil už po válce v devadesátém a na výrobě nových nepracoval, oznámil Kay. Nechme tedy inspektory v Iráku prohledávat každou díru v zemi a zamysleme se nad čiností tajných služeb. Chybovali a co víc - uvedli v omyl i mezinárodní komunitu. Nikdo nevěřil, že irácký režim Saddáma Husajna žije už jen ve fantazii a z bývalé slávy. Americké tajné služby se příliš spoléhaly na výsledky hledání zbrojních inspektorů - a ti je nakonec nechali na holičkách. Saddám Husajn prý během americké invaze psal romány. Jestli je to pravda, pak se zdá, že obě strany byly tak nějak odtržené od reality.
Švédské noviny informují o světové konferenci o genocidě, která se dnes koná ve Stockholmu. Jde také o připomínku dnešního devětapadesátiletého výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Deník Aftonbladet však konferenci kritizuje. Pozváni byli hlavně politici a představitelé vlád. To vyloučilo všechny, kterých se genocida opravdu týká.
Do Stockholmu tak přijede ruská vláda, ale pozvání nedostali Čečenci. Turecko se zúčastní, ale Kurdové nepřijedou. A stejně dopadli i Romové, kteří prožili holocaust, rozčiluje se Aftonbladet. Dánský list Kristeligt Dagblad připomíná vlnu antisemitismu, která otřásá Evropou. Množí se útoky na synagogy, židovské hřbitovy a další symboly. Přesto - izraelští populisti vidí antisemitismus všude. I tam, kde vůbec není. Ne každá kritika Izraele je zároveň antisemitismus. Každopádně nejméně sedm evropských zemí dnes drží svátek a připomíná si oběti holocaustu. A tento fakt ukazuje, že Evropa ani po šedesáti letech nezapoměla, píše dnešní Kristeligt Dagblad.
Komentář polského deníku Rzeczpospolita se dovolává vstřícného postoje Spojených států k Polsku jako jeho věrnému spojenci. V den návštěvy prezidenta Aleksandra Kwašniewského ve Washingtonu je podle deníku třeba zeptat se na to, jaké efekty Polsku přinesla proamericky orientovaná politika.
V průběhu minulého roku Polsko poskytlo Americe důležitou politickou a vojenskou podporu. Největší, jakou si může dovolit. A co jsme za to dostali? Ptá se Rzeczpospolita. Kromě prohlášení o přátelství a vyslovení díků Washingtonu toho moc není. Mezi polským nanejvýš konkrétním příspěvkem k irácké operaci a americkou odpovědí, která se omezila prakticky jen na gesta, vzniká nebezpečná nerovnováha, která může otřást základy našeho spojenectví. Polským politikům se bude stále hůře dařit přesvědčovat veřejnost o smyslu vyslání našich vojáků k Eufratu, jestliže lid neuvidí hmatatelný přínos přátelství s Amerikou. Je snad Varšava méně významným spojencem Washingtonu než třeba Istanbul? Nezaslouží si také důkazy přátelství v podobě zrušení víz, zakázek pro polské firmy v Iráku a amerických investic v Polsku? Ptá se Rzeczpospolita a uzavírá: Je už nejvyšší čas, aby George Bush a jeho administrativa sobě i nám na tyto otázky odpověděli.
