Z libyjské Syrty prchají obyvatelé. Jejich auta, naložená osobními věcmi, stojí v kolonách před kontrolními stanovišti na silnicích vedoucích z města. Povstalci tvrdí, že dodržují dočasné příměří, aby lidem umožnili zmizet, než začne rozhodující útok.
Horečná diplomacie kolem palestinského státu na půdě OSN může vyostřit napětí na Blízkém východě. Bezpečností složky Izraele i Palestinců jsou proto v pohotovosti pro případ, že plánované demonstrace přerostou v násilí.
Jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih se po třech měsících vrátil do vlasti. Informovala o tom jemenská státní televize. Politik byl celou dobu v Saudské Arábii, kde se zotavoval z červnového atentátu.
Vodní děla, gumové projektily i slzný plyn používala švýcarská policie o víkendu v Curychu proti davu mládeže a stoupencům a odpůrcům potratů. Nejvážnější střety mezi policií a výtržníky se odehrály v noci na dnešek u curyšského hlavního nádraží, odkud jsou hlášeny materiální škody.
Maďarsko si připomíná 5. výročí zveřejnění tajné nahrávky tehdejšího premiéra Ference Gyurcsányho o permanentním lhaní své vlády. V Budapešti tehdy vypukly masové demonstrace doprovázené srážkami mezi policisty a protestujícími. Ty se později přenesly i do zahraniční. Situace vyústila do roky trvající politické nejistoty. Před parlamentem se večer sešly asi dvě stovky členů radikálních organizací, které tehdy nepokoje vyvolaly.
Zatímco na světové diplomatické scéně se schyluje k dramatickému souboji o uznání nezávislé Palestiny, přímo na Blízkém východě rostou obavy z možných násilností. Dosud se mluvilo hlavně o tom, že dění v OSN může vést v útoky palestinských radikálů na Izraelce a židovské osadníky. O slovo se ale začínají hlásit také židovští extremisté, kteří plánují pochody do palestinských měst a hrozí vytvářením ozbrojených hlídek.
Kosovo se v těchto dnech objevuje ve zpravodajství jako neklidné místo, kde se sváří tamní Albánci a Srbové. Centrem srbské menšiny je severní část Kosovské Mitrovice, která je ale pozoruhodná i z jiných důvodů, než je etnické napětí. Je to těžká metalurgie a tenis.
Šéf nejsilnější opoziční strany Bohuslav Sobotka se setkal se zástupci měst v problémy zmítaném Šluknovském výběžku. Řešení je podle něho v posílení počtu policistů a navýšení rozpočtu na veřejně prospěšné práce.
Čtyři lidé, kteří se podíleli na červencových útocích v čínské autonomní provincii Sin-ťiang, byli odsouzeni k smrti. Napsal to dnes deník China Daily. Při násilnostech ve městech Chotan a Kašgar tehdy zemřelo 17 lidí a zraněných bylo více než 40.
Egypťané zbořili zeď vystavěnou kolem budovy izraelského velvyslanectví v Káhiře a vnikli dovnitř. Z oken začali vyhazovat stovky nejrůznějších dokumentů. V plamenech skončila izraelská vlajka, stejně jako několik policejních aut nedaleko objektu. Nepokoje u izraelské ambasády vyvolala smrt pěti bezpečnostních egyptských pracovníků v pohraničí, za které tamní obyvatelé viní právě Izrael.
Napětí v Jihočínském moři nebo nepokoje v západní čínské provincii Sin - ťiang, patří podle Pekingu do oblasti, do které si nenechá od mezinárodního společenství zasahovat. Svrchovanost Číny se totiž vztahuje nejen na zemi samotnou, ale také na území v Jihočínském moři, které zahrnuje například Spratleyovy a Paracelovy ostrovy.
Londýnská policie pokračuje v pátrání po účastnících nedávných nepokojů. Také soudy pracují na plné obrátky. Začínají se ale projevovat trhliny ve vládní koalici konzervativců a liberálních demokratů. Mají totiž rozdílný názor na trestání usvědčených pachatelů.
Nejméně tisíc Egypťanů už podruhé protestovalo před izraelskou ambasádou v Káhiře proti zabití pěti egyptských vojáků. Jeden z demonstrantů vyšplhal na vysokou budovu, strhl izraelskou vlajku a nahradil ji egyptskou. Jiní demonstranti mezitím pálili podomácku vyrobené vlajky židovského státu. Policie protestům pouze přihlížela. Jeden egyptský generál se pak snažil demonstrantům vysvětlit, že když Izraelci ve čtvrtek při razii proti teroristům postříleli také skupinu Egypťanů, nebylo to prý úmyslně.
Ve Velké Británii už probíhají první soudní řízení a padají rozsudky vůči lidem, kteří se podíleli na nedávných nepokojích a rabování a pouličním násilí v britských městech. Policie během nich zatkla více než tři tisíce výtržníků a přes 1200 se jich už ocitlo před soudy. Dnes ráno se v Británii objevila vlna protestů proti příliš velké přísnosti soudů a proti příliš rychlému soudnímu řízení.
Britské soudy mají na stolech nebývalý počet obvinění. Po nepokojích z minulého týdne řeší případy několika tisíc lidí obviněných z účasti na násilnostech, drancování a žhářství.
Doznívající nepokoje a rabování v anglických městech vyvolaly nečekanou odezvu řady blízkovýchodních států. Režimy, které často čelí kritice za tvrdý útlak opozice, se rozhodly situaci využít a obviňují Londýn z „brutálního potlačování" lidských práv britských občanů. V Íránu dodala ještě pikantnější nádech této protibritské kampani skutečnost, že si novináři často pomáhají fotografiemi vytaženými ze zaprášených archivů.
Britská středopravicová vláda Davida Camerona je připravená přehodnotit politiku v mnoha oblastech, aby předešla opakování nočních nepokojů ve velkých městech. Podle premiéra se změny mají týkat výchovy i vzdělávání dětí, vláda se hodlá i víc zajímat o situaci desítek tisíc takzvaných problémových rodin.
Už dva a půl tisíce lidí zatkli britští policisté za násilí a rabování při pouličních nepokojích, které minulý týden zasáhly několik anglických měst. Daří se také objevovat zboží a peníze ukradené z obchodů a vracet je jejich majitelům. Ukazuje se však, že řešení příčin nepokojů bude mnohem obtížnější než uvěznění násilníků.
Pouze 30 procent Britů si myslí, že premiér David Cameron dobře zvládl vlnu nočního násilí v ulicích britských měst. Ukázal to průzkum deníku Guradian. Většina tak spíše důvěřuje ve spravedlnost a schopnosti policie.
Víc policistů zůstane kvůli současným nepokojům v ulicích anglických měst i o víkendu. Vláda zvažuje také přizvání armádních jednotek. Na mimořádném zasedání britského parlamentu to prohlásil premiér David Cameron.
David Cameron souhlasil, aby britská policie použila v ulicích britských měst v ojedinělých případech vodní děla nebo plastikové střely, které běžně používá policie v Severním Irsku. Konečné rozhodnutí bude ale záviset na policii. V ulicích hlídkují tisíce mužů zákona.
|Roman Chlupatý, Ivan Kytka, Martina Hanáčková, Veronika Sedláčková, Eva Presová|Zprávy ze světa
Británie se připravuje na další neklidnou noc. Proti násilníkům, kteří v řadě velkých měst řádili už čtvrtou noc v řadě, se chystají další tvrdá opatření. Policie dostala vůbec poprvé povolení nasadit vodní děla a použít gumových projektilů. Premiér David Cameron slíbil, že pachatele dopadnou i s využitím fotografií podezřelých, které zveřejňuje policie. Řekl, že vláda při zveřejňování záběrů nebude brát ohled na falešné obavy z porušení lidských práv.
Vládní krizový štáb jednal o pouličních nepokojích ve Velké Británii. Premiér David Cameron poté uvedl, že vláda proti výtržníkům použije všechny přípustné prostředky včetně obušků, gumových projektilů a vodních děl. Zdůraznil také, že kabinet, pokud jde o financování policie, neudělá nic, co by vedlo k omezení počtu policistů v ulicích.
Londýnské nepokoje mohou poškodit britskou ekonomiku. Svoji cestu do Velké Británie si mohou rozmyslet například turisté. K nepokojům přitom dochází necelý rok před začátkem olympijských her, které by do země mohly přivést tisíce návštěvníků navíc.
Pouličními nepokoji v Británii by se měla zabývat Rada bezpečnosti OSN. Vyzvaly k tomu Libye a Írán, podle kterých se londýnská vláda dopouští na svých obyvatelích brutálních represí. Teherán a Tripolis tak používají úplně stejný slovník, kterým západní vlády reagují na krvavé střety v blízkovýchodních státech. Některé západní agentury tyto reakce Íránu a Libye hodnotí jako využívání britské krize k vlastní propagandě.
Londýn - na rozdíl od Manchesteru, Birminghamu nebo Liverpoolu - zažil po třech dnech nepokojů a rabování v ulicích konečně klidnou noc. Od začátku nepokojů, které mají zatím jednu oběť, zadržela policie už přes 1100 lidí a jen v Londýně bylo vzneseno obvinění proti 167 osobám, včetně jednoho jedenáctiletého chlapce.
16 tisíc policistů hlídá londýnské ulice čtvrtou noc od začátku nepokojů. Zatím se zdá, že v britské metropoli panuje klid. Mnoho obchodů zavřelo už odpoledne, aby se vyhnulo rabování. Nepokoje se mezitím rozšířily i do dalších britských měst. Například v Birminghamu či v Manchesteru se rabovalo už k večeru.
V ulicích hned několika britských měst zavládla anarchie. V londýnských ulicích hořely domy, automobily a obchody. Tolik požárů nezažilo město od války. Londýnské nepokoje mají také první oběť. V nemocnici zemřel 26letý muž, který byl v noci ve čtvrti Croydon na jihu metropole nalezen postřelený v autě. Bristol, Birmingham a Liverpool jako by se vrátily do dob sociálních bouří v 80. letech.